Milan Kundera, samotářský literární titán a autor Nesnesitelné lehkosti bytí, umírá

CNN
–

Český spisovatel Milan Kundera, který se stal jedním z nejvlivnějších romanopisců 20. století, ale většinu života strávil v ústraní a s veřejností se stýkal jen zřídka, podle Moravské zemské knihovny v Brně v úterý zemřel v Paříži. Bylo mu 94 let.

„Milan Kundera, česko-francouzský autor a jeden z nejpřekládanějších autorů na světě, zemřel 11. července 2023 ve svém bytě v Paříži,“ uvedla v prohlášení státem financovaná výzkumná organizace knihovna.

Autor knihy Nesnesitelná lehkost bytí Kundera je známý svými vtipnými tragickými příběhy, které se často prolínají s hlubokými filozofickými argumenty a satirickým líčením života v komunistickém útlaku.

Kundera se narodil v dubnu 1929 v Brně v Československu a patřil k vlivné generaci českých spisovatelů, filmařů a intelektuálů, kteří vyrostli v bouřlivých letech po druhé světové válce.

Jako mnoho z této generace i Kundera vstoupil do komunistické strany, když se krátce po válce chopila moci a po určitou dobu pevně věřil v její ideologii. V roce 1950 byl vyloučen ze strany za kritiku režimu, ale jeho členství bylo o několik let později obnoveno.

Úspěšný spisovatel a vyhledávaný akademik se stal vlivným kritickým hlasem ve straně v období liberalizace na konci 60. let, které se stalo známým jako Pražské jaro. V této době vyšel jeho první román „The Joke“.

Tato kniha – hluboce satirický pohled na pomstu v totalitním státě – se stala bestsellerem doma i ve světě. A právě tato kniha a Kunderovy aktivity v době Pražského jara ho později stály téměř vše, co mu bylo drahé.

V srpnu 1968 sovětská invaze náhle ukončila sen o demokratičtější verzi socialismu. Na počátku 70. let byly Kunderovy knihy zakázány a odstraněny z knihoven. Přišel o učitelské místo a dostal zákaz publikovat.

Byl prohlášen za nepřítele režimu a vystaven neúnavnému pronásledování ze strany komunistické policie. Jeho telefon byl odposloucháván a jeho život byl narušen. Nakonec systém fungoval. Kundera byl donucen k emigraci a zbaven československého občanství.

Zbytek života strávil v exilu v Paříži a v roce 1981 mu bylo uděleno francouzské občanství.

Kunderova literární kariéra skutečně vzkvétala v Paříži vydáním jeho tří nejslavnějších děl, Kniha smíchu a zapomnění, Nesnesitelná lehkost bytí a Nesmrtelnost.

Kundera věřil v sílu románu, žánru, který by podle něj měl být uznán jako jeho vlastní umělecká forma, a postupně více chránil své dílo.

Prověřil překlady svých děl a zakázal všechny adaptace svých knih po filmu z roku 1988 založeném na Nesnesitelné lehkosti bytí. Kundera sloužil jako konzultant na filmu s Danielem Day-Lewisem a Juliette Binocheovou v hlavních rolích, ale později řekl, že snímek má jen málo společného s duchem knihy.

Věčnost byla posledním románem, který napsal ve své rodné češtině, než přešel do francouzštiny – tento krok zdůraznil Kunderův složitý vztah k vlasti po jeho exilu.

Zřídka se vracel, a když se tak stalo, šel v utajení a rezervoval hotely pod falešným jménem. Zatímco jeho české občanství bylo v roce 2019 obnoveno, byl tehdy francouzským spisovatelem, jehož domovem byla Francie.

Kundera dlouhodobě odmítá domněnku, že jeho práce je inspirována jeho životními zkušenostmi, což bylo tvrzení, které bylo v roce 2008 intenzivně zkoumáno, když český týdeník Respekt uveřejnil článek obviňující uznávaného autora z práce komunistického policejního informátora v 50. letech.

Na základě vyšetřování Českého ústavu pro studium totalitních systémů historka tvrdila, že policejní zpráva z toho roku ukázala, že Kundera, tehdejší velitel ubytovny, udal mladého bývalého letce, který uprchl po komunistickém puči a jeho následcích. Vrátil se jako západní agent. Byl zatčen a strávil 14 let v pracovních táborech.

Kundera poté, co strávil více než dvě desetiletí v ústraní a odmítal poskytovat rozhovory, učinil neobvyklý krok a promluvil. Obvinění důrazně odmítl a označil je za „atentát na spisovatele“.

Zastávalo ho mnoho významných českých i světových spisovatelů, včetně bývalého českého prezidenta a dramatika Václava Havla.

Přesto tato epizoda zanechala nepříjemný otazník nad skutečnou inspirací některých Kunderových nejslavnějších románů, z nichž mnohé se točí kolem témat zklamání, odpovědnosti, viny a odsouzení.