Po invazi Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 Čečensko čelilo bezprecedentnímu přílivu uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí. Tato pozice představovala nový soubor výzev. K červenci 2023 se 65 % těchto uprchlíků rozhodlo zůstat v České republice, především v Praze a Středočeském kraji. Integrace uprchlíků již postižených pandemií koronavirové nemoci (COVID-19) do systémů vzdělávání a zdravotnictví je zásadní. Lidé s chráněným statusem čelí výzvám, jako je příjmová chudoba, zaměstnání, jazykové bariéry a problémy s bydlením.
Česká republika má zákonodárný orgán pro imigranty a žadatele o azyl. V reakci na směrnici Evropské komise o dočasné ochraně Česká republika implementovala tři zákony známé jako Lex Ukrajina a zavedla status dočasné ochrany především pro cizí státní příslušníky prchající před ruskou agresí. Toto opatření zajistilo plné veřejné zdravotní pojištění bez počáteční platby.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a Ministerstvo zdravotnictví ČR (Ministerstvo zdravotnictví) provedly společnou studii, která měla poskytnout komplexní přehled o reakci zdravotnického systému, porozumět výzvám v oblasti poskytování služeb a identifikovat příležitosti, jak dále podpořit Českou republiku v posilování zdraví. Zajištění organizační kapacity a trvalého přístupu ke zdravotnickým službám pro uprchlíky a hostitelské komunity.
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“