Česká republika získala od Evropské komise souhlas s poskytnutím státní podpory ve výši 3,2 miliardy EUR (3,5 miliardy USD) na projekty vysoce účinné kogenerace.
Způsobilí jsou provozovatelé nových nebo modernizovaných elektráren na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (CHP), kteří poskytují úspory primární energie ve výši alespoň 10 procent ve srovnání s oddělenou výrobou tepla a elektřiny, jak je definováno ve směrnici EU o energetické účinnosti.
Zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny na fosilní paliva nejsou uzavřena. „Projekty zahrnující zemní plyn musí buď uzavřít asistovaná zařízení, nebo přejít na obnovitelné a nízkouhlíkové plyny do roku 2050, aby se zabránilo uzamčení zemního plynu,“ uvedla komise v prohlášení.
Dotace bude mít formu výkupního bonusu za každou vyrobenou MWh elektřiny za 15 let. Výše prémie je stanovena prostřednictvím aukcí, s výjimkou malých instalací (do jednoho megawattu elektřiny), kde výši každoročně stanovuje Energetický regulační úřad ČR.
Česká vláda očekává v důsledku tohoto balíčku úsporu 9,3 milionu metrických tun oxidu uhličitého (CO2) ročně.
Tuto podporu přezkoumává Komise, aby zajistila soulad s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže v EU.
„Tento český projekt v hodnotě 3,2 miliardy eur podpoří energetickou účinnost a pomůže České republice splnit cíle snížení emisí CO2,“ uvedla Margrethe Vestagerová, výkonná viceprezidentka Komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže. „Poskytování podpory prostřednictvím konkurenčních nabídkových řízení minimalizuje podporu a udrží ceny elektřiny pro spotřebitele nízké a zároveň zajistí, že potenciální narušení hospodářské soutěže bude omezeno na minimum.“
V loňském roce vstoupila v platnost směrnice o energetické účinnosti (EU) 2023/1791, která nutí země EU snížit spotřebu energie do roku 2030 o 11,7 procenta ve srovnání s projekcemi pro rok 2020.
Cílem mandátu je maximální spotřeba energie ve výši 763 milionů metrických tun ropného ekvivalentu (MMtoe) do roku 2030 ve srovnání s projekcí EU 2020 ve výši 868,8 MMtoe. Konečná spotřeba energie, jak je definována ve směrnici, je „veškerá energie dodávaná průmyslu, dopravě včetně spotřeby energie pro mezinárodní letectví, domácnosti, veřejné a soukromé služby, zemědělství, lesnictví, rybolov a další koncová použití. Odvětví, spotřeba energie v mezinárodních námořních bunkrech , okolní energie a Dodávky do transformačního sektoru a energetiky a bez ztrát způsobených přenosem a distribucí“.
Směrnice stanoví cíl spotřeby primární energie ve výši maximálně 992,5 MMtoe do roku 2030 ve srovnání s prognózou EU 2020 ve výši 1 176,1 MMtoe. Primární spotřeba energie je směrnicí definována jako „celková dostupná energie s výjimkou mezinárodních námořních bunkrů, nekonečné spotřeby energie a okolní energie“.
Povinnosti úspor energie měřené průměrnou konečnou spotřebou energie v letech 2016–2018 jsou stanoveny na 1,3 procenta v letech 2024–25, 1,5 procenta v letech 2026–27 a 1,9 procenta v letech 2028–30.
Pověřuje členské státy, aby do roku 2050 převedly systémy dálkového vytápění a chlazení na 100 procent obnovitelné energie, odpadní teplo nebo kombinaci obou. Do roku 2028 musí systémy dálkového vytápění a chlazení využívat „alespoň 50 procent“ Do sítě jde obnovitelná energie, 50 procent odpadní teplo, 50 procent obnovitelná energie a odpadní teplo, 80 procent vysokoúčinné kombinované teplo nebo alespoň kombinace takové tepelné energie, kde podíl obnovitelné energie je minimálně 5 procent a obnovitelné energie, odpadní teplo nebo vysoce účinné kombinované Celkový podíl tepla je minimálně 50 procent“.
Systémy dálkového vytápění a chlazení vybudované nebo podstatně renovované s předpokládanou životností do roku 2030 nesmí podle mandátu používat jiná fosilní paliva než plyn.
Vlády v 27členné skupině mají dva roky na to, aby většinu opatření obsažených ve směrnicích přijaly do místního práva.
Směrnice je součástí Fit for 55, balíčku zákonů EU, který má do roku 2030 regionálně snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Chcete-li kontaktovat autora, napište e-mail jov.onsat@rigzone.com
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“