Wimbledon: Levoruký český hráč a šampion, kterého čekal málokdo | Tenisové novinky

Markéta Vondroušová v roce 2022 potřetí ve své mladé kariéře vynechala šest měsíců turné kvůli zranění. Před letošním Wimbledonem byla na 42. místě světového žebříčku a ve čtyřech účastech na turnaji vyhrála pouze jednou. V sobotu však absolvovala fantastických čtrnáct dní tenisu, aby zvedla slavnou Venus Rosewater Trophy.

Ve svém posledním zápase proti šesté nasazené Ons Jabeur na jednom z nejslavnějších sportovních stadionů na světě prokázala 24letá hráčka neuvěřitelné umění a sportovního ducha. Vyhrála 6-4, 6-4, vyhrála svůj první grandslamový titul a stala se první nenasazenou hráčkou, která vyhrála ženský titul ve dvouhře ve Wimbledonu.

Během několika posledních let se stalo v ženské dvouhře běžné poprvé vidět grandslamové šampionky. Jen za poslední tři roky získaly Sofia Kenin, Barbora Krejčíková, Emma Raducanu, Elena Rybakina a Aryna Sabalenka své první grandslamové tituly.

Nyní je na seznamu nové jméno a Vondroušová krade show. Spolu s Martinou Navrátilovou, Janou Novotnou a Petrou Kvitovou se připojila k dalšímu slavnému seznamu ženských singlových šampionek ve Wimbledonu z České republiky.

„Něco na tom musí být, že jsou české hráčky leváky a ty slabé forhendy,“ řekla Martina Navrátilová ve čtvrtek z lóže komentátorů, když Vondroušová v semifinále drtila oblíbenou fanynku Elinu Svitolinovou a posílala forhendové vítěze přes celý kurt znovu. Šance však byly proti ní.

Emoce byly jasné všem, když Vondroušová v sobotu dohrála zápas. V slzách se zhroutila na posvátnou trávu, zatímco její rodinní příslušníci plakali na tribuně. Bývalá světová jednička mezi juniory ušla hodně dlouhou cestu. Prohrála ve finále French Open 2019 a olympijských her v Tokiu 2021, ale tentokrát byla na vrcholu hory. Přestože utrpěla opakovaná zranění, nikdy nepřestala věřit.

„Loni touhle dobou jsem měla na sobě sádru,“ řekla na kurtu po svém vítězství „Po tom všem, čím jsem si prošla, je úžasné stát tady s touto trofejí. Tenis je šílený.“

„Tyto dva týdny jsem si opravdu užil. Byly vyčerpávající, ale jsem tak vděčný a hrdý na sebe.“

Jaberova promarněná příležitost

Kariéra Vondroušové byla sice inspirativní, ale na finále se možná stále vzpomíná jako na promarněnou příležitost, kterou Jabeurová promarnila.

Osmadvacetiletá hráčka byla ve svém druhém finále Wimbledonu za sebou, na loňském US Open skončila druhá. Před tímto zápasem proti Vondroušové byla favoritem na vítězství. Zdálo se však, že většinu času bojuje o vítězství a nikdy se nedokázala usadit do rytmu.

Poté, co se vrátila ze setu a ztratila podání, aby v semifinále porazila druhou nasazenou Sabalenkovou, byla Gabeurová při hodnocení svého postupu velmi upřímná.

„Jsem na sebe velmi hrdá. Asi bych tenhle zápas prohrála se svým starým já,“ řekla. „Jsem tak rád, že jsem stále kopal do hloubky a nacházel sílu. Učím se proměňovat špatnou energii v dobrou.“

Ale ve finálovém zápase Jaber nedokázal překonat tento boj s negativní energií. Na začátku čtvrté třetiny se po nevynuceném faulu tak rozzlobila, že se opakovaně znechuceně plácala do stehen. Podařilo se jí vzpamatovat a získat brejk na podání Vondroušové a vedla 4:2, ale Vondroušová se důrazně vrátila, vyhrála další čtyři hry a zajistila set.

Na začátku druhého setu se Jabeurová zdála ztracená a dopustila se čtyř neúmyslných chyb a zdálo se, že Vondroušová zápas vyhraje, ale tuniská hráčka podala svůj nejlepší výkon v zápase a vyhrála další tři hry.

Došlo k obrovskému posunu hybnosti, ale bohužel pro fanoušky Jabera tento posun netrval dlouho. V další hře byla zlomená, křičela a ukazovala na svou bednu, než Vondroušová vyhrála čtyři z dalších pěti her, aby dokončila svůj pohádkový běh.

Zápas byl mezi dvěma velmi šikovnými hráčkami, ale Jabeurová byla vždy na její raketě. Diktovala hru a šla si pro úplné vítězství, jak to obvykle dělává. Šlo jen o to, že její záběry nešly tak konzistentně, jak by měly. Trefila 25 winnerů oproti 10 Vondroušové, ale dopustila se také 31 nevynucených chyb oproti 13 soupeřky. Během posledních šesti měsíců tvrdě pracovala na svém mentálním přístupu, ale tentokrát se po celou dobu jejího působení na hřišti cítila potopa.

Jabeur na hřišti po zisku druhého místa plakal: „Myslím, že je to nejbolestivější prohra v mé kariéře, bude to dnes těžký den, ale nevzdám se a vyhraju Grand Slam mistrovství jednoho dne… Rád bych poděkoval svému týmu za to, že ve mě vždy věřil.“ „Jednou to dosáhneme, to vám slibuji.“

Není důvod pochybovat o Jabeurově schopnosti znovu bojovat o wimbledonský titul, ale zatím je to všechno o Vondroušové a její pozoruhodné cestě k nejprestižnějšímu titulu tohoto sportu. Dovednými údery strhla publikum, ale co vyniklo zejména ve finále, byl klid pod tlakem.

Přestože Jaberová prošla silnými emočními výkyvy, Vondroušová zůstala na své pozici neochvějná. Vzhledem k tomu, že v krátké době čelila více než spravedlivému podílu neúspěchů, bylo těžké její pevné odhodlání ignorovat. Nyní je wimbledonskou šampionkou a její příznivci doufají, že je to jen začátek úžasné cesty.