Pozoruhodný objev vyšel ze srdce střední Evropy, kde čeští archeologové odkryli mimořádně zachovalé neolitické sídliště nedaleko města Kutná Hora. Místo, o kterém se předpokládá, že je staré asi 7 000 let, nabízí vzácný a neocenitelný pohled do života některých prvních zemědělských komunit v regionu. Osada pojmenovaná Dobřeň podle nedaleké vesnice překvapila badatele tím, že se mimo jiné dochovaly čtyři dlouhé půdorysy domů.
Překvapivý nález v srdci Čech
Podle Rozhovor s Danielem Pillerem Z oddělení prehistorické archeologie České akademie věd prostřednictvím Radio Prague International bylo místo objeveno počátkem tohoto roku během rutinních záchranných výzkumů, což je běžná praxe v oblastech, kde se staví, aby se zajistilo, že nebudou zachovány žádné historické artefakty nebo stavby. Daniel Pilar, část týmu, který narazil na stránku, řekl:
„Toto naleziště bylo objeveno začátkem letošního jara v rámci záchranných výzkumů. Obvykle dohlížíme na stavební práce v našem okrese a jednoho dne, uprostřed výstavby, jsme s překvapením viděli pozůstatky osady společné tomuto regionu. Při pohledu na podle plánů domu bylo hned jasné, že máme co do činění s neolitickým osídlením.
Zachování místa je neobvyklé, v regionu vzácné, protože mnoho neolitických nalezišť bylo přepsáno následnými osadami nebo zničeno pozdějšími zemědělskými postupy. Tato jedinečná situace poskytla archeologům bezprecedentní příležitost ke studiu neolitické společnosti in situ.
Díry po sloupech z doby kamenné objevené na místě dávají představu o velké síni, která na tomto starověkém místě kdysi existovala. (Archeologický ústav AV ČR)
Odkrývání pozůstatků neolitického života
Nález v Dobřeni je pozoruhodný nejen svým stářím, ale také neporušenými zbytky osídlení, vysvětluje Tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR. Podle Pilar byla osada obsazena jen několik generací, než byla opuštěna. Výsledkem je, že lokalita zůstala po tisíce let z velké části nedotčena.
„Naleziště je jedinečné díky svému stavu uchování. Je zázrak, že místo nebylo v pozdějších tisíciletích přepsáno nebo zničeno,“ poznamenal Bilas. „U Dobřeně je to jiné. Myslíme si, že to bylo využíváno jen krátce, možná pár generací. V dalších tisících letech toto místo nebylo nikdy využíváno, alespoň k životu. Takže nám to dává skvělý náhled do Kamene Věkový svět.
Mezi nejvýznamnější nálezy patří půdorysy čtyř velkých domů, které jsou vzhledem ke svému stáří překvapivě dobře ohraničené. Tyto dřevěné konstrukce jsou již dávno v rozkladu, ale kamenné základy a sloupky zůstaly.
„Tyto domy se skládají z pěti linií z kamenů. Mají kolem pěti metrů [16.4 feet] široký a 10 až 20 metrů [32.8 to 65.6 feet] Dlouhé, takže v té době byly pěkně velké,“ vysvětlil Bilas.
„Kromě domů jsme našli několik jam, které jsou velmi specifické pro pravěká sídliště, protože tyto jámy sloužily k těžbě hlíny, která se používala na stavbu domů.“
Tyto jámy, původně používané pro těžbu hlíny, byly později přeměněny na skládky odpadu a ukázaly se jako pokladnice informací. Odpadky, které se v nich nacházejí, poskytují detailní obraz o každodenním životě obyvatel.
Umístění otvorů je označeno. (Archeologický ústav AV ČR)
Neolitické artefakty
Artefakty nalezené v Dobřeni prozrazují mnohé o každodenních činnostech a technických dovednostech těchto raných evropských osadníků. Tým našel keramiku, pazourkové čepele, leštěné kamenné nástroje a další nástroje nezbytné pro neolitický život.
„K vaření a skladování používali například keramiku. Pazourkové čepele používali k lovu nebo sklizni obilí. Používali leštěné kamenné nástroje jako kamenné sekery pro truhlářství nebo mletí obilí pro kamenné mlýny,“ vysvětlil Bilas.
Ale tyto artefakty jsou jen začátek. Nejmodernější vědecké analýzy umožní výzkumníkům proniknout hlouběji do tajemství webu, včetně přesného datování řešení a náhledu na použití nástrojů. Takové analýzy pomohou rekonstruovat environmentální podmínky regionu před 7 000 lety.
Na místě byl nalezen brusný kámen. (Archeologický ústav AV ČR)
Proč toto místo?
Přestože osada poskytuje mnoho informací, zůstávají otázky, proč si tito raní farmáři vybrali právě toto místo. Poloha lokality mezi dvěma potoky by poskytla sladkou vodu, což z ní činí ideální místo pro osídlení. Pilar se však domnívá, že půda v oblasti nemusela být tak úrodná, jak první osadníci doufali.
„Tato lokalita se zdá být dobrým místem pro neolitické osídlení, protože je na malém svahu mezi dvěma potoky, takže je poblíž sladká voda,“ vysvětlil. „Lidé, kteří se tam usadili, pravděpodobně nevěděli, že půda není dostatečně úrodná. Mohli tam žít po generace, ale nakonec odešli.
Tento časný exodus zanechal region z velké části nedotčený až do vrcholného středověku, kdy byl znovu osídlen lidmi s pokročilejší zemědělskou technologií. Dnes je lokalita nedaleko Kutné Hory důkazem vynalézavosti a přizpůsobivosti raných lidských společností a poskytuje vzácný pohled do úsvitu evropské civilizace.
Horní obrázek: Studie starověkých pozůstatků Místo Kutná Hora, Česká republika. Zdroj: Archeologický ústav AV ČR
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“