Zdá se, že íránské válečné lodě zahajují svůj první transatlantický přechod, protože USA varují před převody zbraní

Úředníci Bidenu tento týden poznamenali, že administrativa byla znepokojena tím, že lodě mohou nést zbraně směřující do Caracasu, a varovala, že USA budou od těchto dodávek jednat tak, aby odradily. Satelitní snímky lodi ze začátku května poskytnuté společností Maxar Technologies ukazují sedm rychlých útočných člunů na palubě.

Mluvčí Pentagonu John Kirby poznamenal, že Venezuela před více než rokem zakoupila zbraně z Íránu, a varoval, že nová dodávka „by byla provokativním a výhružným činem pro naše partnery na této polokouli“.

Kirby varoval, že Spojené státy si vyhrazují právo „přijmout vhodná opatření – v koordinaci s našimi partnery – k odrazení od dodání nebo předání těchto zbraní“.

Není jasné, jaké diplomatické úsilí Washington vyvinul, aby zabránil pohybu lodí. Úředníci ministerstva zahraničí neřekli, zda nastolili problém s Íránem na probíhajících jaderných jednáních ve Vídni. Ministerstvo však ve svém prohlášení jasně uvedlo, že je připraveno využít „použitelných pravomocí, včetně sankcí, proti jakýmkoli aktérům, které umožní Íránu poskytovat pokračující zbraně násilným partnerům a zástupcům“.

Úředník íránské mise při OSN nereagoval okamžitě na žádost o komentář.

Někteří američtí představitelé byli překvapeni, že lodě – Sahand, jeho nejnovější fregata; Makran, bývalý ropný tanker přeměněný na plovoucí předsunutou základnu, došel tak daleko a pochybuje, že by mohl dokončit vyčerpávající transatlantickou cestu.

Osoba uvedla, že lodě se pohybovaly pomalu, jen 8–10 uzlů, a úředníci na několika místech za poslední týden věřili, že se vrátí. Není jasné, zda mají lodě schopnost doplňovat na moři, což při takové dlouhé plavbě vytváří logistické problémy.

Úředník obrany však uvedl, že pokud budou lodě pokračovat současnou cestou, pravděpodobně dorazí na východní pobřeží Jižní Ameriky během příštího nebo dvou týdnů.

Úředníci obrany uvedli, že se úředníci domnívají, že se Írán rozhodl pokračovat v misi na záchranu tváří poté, co se ve středu potopila největší íránská válečná loď Kharg poté, co v Ománském zálivu poblíž Hormuzského průlivu začalo hořet. Mezitím vypukl další podezřelý požár v ropné rafinérii ve státní Tondgoyan Petrochemical Company, jižně od Teheránu.

I když příčina požárů dosud není jasná, Izrael v minulosti podezřelý z útoků na íránskou infrastrukturu a vojenské prostředky.

A Írán již dříve vyslal ropné tankery do Karibiku, aby zásobovaly Venezuelu, což k tomu přimělo Varování vlády USA. A v roce 2020 byla vydána USA zabavily čtyři zásilky íránského paliva který směřoval do Venezuely navzdory sankcím USA.

Odborníci varovali, že USA mohou udělat jen málo pro to, aby odradily válečné lodě, pokud budou pokračovat ve svém současném kurzu. Lodě jsou v mezinárodních vodách a není jasné, že porušují nějaké zákony.