Zpráva IOM Czechia, zveřejněná v červnu, se zaměřuje na starší uprchlíky – skupinu identifikovanou předchozím výzkumem jako nejzranitelnější z těch, kteří byli vysídleni pokračující válkou na Ukrajině.
Zpráva představuje studii smíšených metod, která kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal od února do března 2024 a bylo shromážděno 403 průzkumů. Šetření byli pouze ukrajinští uprchlíci ve věku 60 a více let. Výzkumné otázky byly vytvořeny na základě předchozích zjištění a zaměřeny na komplexní pochopení následujících problémů:
- Jaká je rodinná struktura/sociální zázemí starších uprchlíků v ČR? Koho žádají o pomoc?
- Jakým problémům čelí starší uprchlíci v souvislosti se svým zdravím a hygienou?
- Jsou starší uprchlíci finančně zajištěni?
- Jaký je současný stav ekonomické a sociální integrace pro lidi ve věku 60 – 64 let a jakým výzvám v tomto ohledu čelí?
Klíčové poznatky
Celkově studie zjistila, že finanční situace starších ukrajinských uprchlíků v Čečensku je obecně nepříznivá, ačkoli někteří respondenti byli finančně stabilnější. Více než polovina (54 %) uvedla, že jejich rodina nedokázala pokrýt neočekávaný výdaj ve výši 2 500 Kč. Ukrajinský důchod, na který mnozí spoléhají, je výrazně nižší než český a někteří respondenti k němu nemají vůbec přístup. . Většina dotázaných kombinuje více zdrojů příjmu, včetně podpory od českých úřadů (74 %), sociálních dávek z Ukrajiny (55 %) a podpory rodiny (43 %).
Spolehlivost na podporu rodiny
Mnoho starších uprchlíků jsou příbuzní, často závislí na svých dětech a dříve finančně nezávislí. Tato závislost může vést k psychickému stresu a pocitu ztráty sociální identity. Finanční a psychologické tlaky na uprchlíky a jejich rodiny mohou být podle autorů studie neudržitelné a vyžadují alternativní řešení podpory.
Integrace a zaměstnání
Úspěch v integraci se často měří ekonomickou soběstačností, což je pro starší jedince náročné. Starší uprchlíci však vyjadřují silnou touhu zůstat společensky angažovaní, například prostřednictvím komunitních aktivit nebo péče o vnoučata. I přes dosažení důchodového věku chce mnoho lidí pracovat, aby se začlenili do společnosti, zůstali aktivní a dosáhli finanční nezávislosti. V současné době je zaměstnáno pouze 12 %. Hlavními překážkami v zaměstnání jsou jazykové znalosti (80 %) a zdravotní problémy (59 %).
Zdravotní a jazykové bariéry
Značný počet respondentů (77 %) žije s někým se specifickými potřebami zdravotní péče. Jazyková bariéra je hlavní překážkou v přístupu ke zdravotní péči, kterou uvedlo 71 % respondentů. Rozdíl mezi českým a ukrajinským zdravotnickým systémem dále komplikuje možnost přímé lékařské služby. V důsledku toho se čtvrtina (27 %) dotázaných u praktického lékaře nezaregistrovala.
Rizika a potřebná podpora
Starší uprchlíci v nejisté finanční situaci jsou obzvláště zranitelní vůči podvodům a vykořisťování. Pro zmírnění těchto rizik a prevenci sociálního vyloučení je nezbytná sociální pomoc, včetně finanční pomoci prostřednictvím státních grantů a terénních služeb. Společensko-kulturní aktivity založené na komunitách jsou rovněž velmi cenné a mohou výrazně zlepšit životní podmínky těchto uprchlíků.
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“