Strany české vládní koalice se v pátek dohodly na konečné podobě vládních plánovaných větrných daní, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura bez dalších podrobností.
Strany projednávají konečné parametry daně zaměřené na zvýšení zisků v energetickém a bankovním sektoru před konečným hlasováním v parlamentu v pátek pozdě. Dohoda znamená, že neočekávaná daňová sazba bude příští rok 60 % a s největší pravděpodobností v letech 2024 a 2025 poté, co koaliční partner vytáhl plán na snížení sazby na 40 % v příštích dvou letech, uvedla ČTK.
Vláda si klade za cíl získat v příštím roce z daní asi 85 miliard korun (3,40 miliardy dolarů), tedy asi 1,2 % HDP. Vztahuje se na zisky nad 120 % průměru let 2018–2021 a uplatňuje se nad standardní 19% sazbu daně z příjmu právnických osob.
Týká se to především velkých energetických výrobních a obchodních společností, zejména majoritního státního ČEZ, dále rafinérie ORLEN Unipetrol a šesti největších tuzemských bank: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit, Raiffeisenbank a MONETA. Česká daň jde nad rámec unijních předpisů, protože se vztahuje na výrobce elektřiny, kteří jsou již ovlivněni velkoobchodními cenami elektřiny a cenovými stropy bank. Plánuje se na tři roky, nikoli pouze na roky 2022–2023, jak je stanoveno ve Smlouvě o EU.
(1 $ = 25 0010 českých korun)
(Tento příběh nebyl upraven zaměstnanci DevDiscourse a je automaticky generován ze syndikovaného zdroje.)
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“