Čínská vesmírná loď se 3 doky s vesmírnou stanicí

Čínská vesmírná loď se 3 doky s vesmírnou stanicí

PEKING (AP) – Tři čínští astronauti ve středu časně zakotvili na vesmírné stanici své země, kde budou několik dní hnízdit s tříčlennou posádkou, která je již na palubě, a rozšíří zařízení na plnou velikost.

K dokování na stanici Tiangong došlo ve středu v 5:42, asi 6 a půl hodiny poté, co kosmická loď Shenzhou-15 explodovala na vrcholu nosné rakety Long March-2F ze střediska Jiuquan Satellite Launch Center v úterý večer.

Šestiměsíční mise, které velel Fei Junlong a posádky Deng Qingming a Zhang Lu, bude podle čínské vesmírné agentury pro lidskou vesmírnou stanici poslední ve fázi výstavby stanice. Třetí a poslední jednotka stanice zakotvila Stanice byla spuštěna začátkem tohoto měsíce a je to jeden z posledních kroků v úsilí Číny udržet stálou přítomnost posádky na oběžné dráze..

Posádka Shenzhou-15 stráví několik dní prací se současnou 3člennou posádkou na stanici Tiangong, která se poté vrátí na Zemi po své šestiměsíční misi.

Sedmapadesátiletý Fei je veteránem čtyřdenní mise Shenzhou 6 z roku 2005, která byla podruhé, kdy Čína vyslala člověka do vesmíru. Deng a Zhang podnikají svůj první vesmírný let.

Stanice se nyní rozšířila na svou maximální velikost, jsou k ní připojeny tři moduly a tři kosmické lodě o celkové hmotnosti téměř 100 tun.

Tiangong pojme šest astronautů najednou a dodání bude trvat asi týden. To znamenalo první orbitální oblet posádky.

Čína zatím neuvedla, jaké další práce bude potřeba k dokončení stanice. Příští rok plánuje vypuštění kosmického dalekohledu Xuntian, který, i když není součástí Tiangongu, bude obíhat sekvenčně se stanicí a může se s ní příležitostně připojit kvůli údržbě.

Bez připojené kosmické lodi váží čínská stanice asi 66 tun – zlomek Mezinárodní vesmírné stanice, která vypustila svůj první modul v roce 1998, a váží asi 465 tun.

READ  Novinky Omicron a živé aktualizace Covid

S životností 10 až 15 let by Tiangong mohl jednoho dne být jedinou vesmírnou stanicí, která by ještě stála a fungovala, pokud by ISS v nadcházejících letech podle plánu odešla do důchodu.

Zatímco čínský pilotovaný vesmírný program oficiálně začal letos před třemi desetiletími, skutečně začal v roce 2003, kdy se Čína stala po Spojených státech a Rusku teprve třetí zemí, která vyslala člověka do vesmíru pomocí vlastních zdrojů.

Program řídí vojenské křídlo vládnoucí komunistické strany, Lidová osvobozenecká armáda, a obešel se téměř zcela bez vnější podpory. Spojené státy vyloučily Čínu z Mezinárodní vesmírné stanice Kvůli vojenským vazbám svého programu se však Čína zapojila do omezené spolupráce s vesmírnými agenturami jiných zemí.

Čína také zaznamenala důležité úspěchy bez posádky: její rover Yutu 2 byl první, kdo prozkoumal odvrácenou, neznámou stranu Měsíce.

Čínská sonda Chang’e 5 také vrátila měsíční kameny na Zemi v prosinci 2020 poprvé od 70. let minulého století a další čínský rover hledá důkazy o životě na Marsu.

Úředníci oznámili, že studují poslední pilotovanou misi na Měsíc, ačkoli nebyl poskytnut žádný časový plán, i když NASA pokračuje ve svém programu průzkumu Měsíce Artemis, jehož cílem je vyslat čtyři astronauty kolem Měsíce v roce 2024 a přistát tam lidi již v roce 2025.

Zatímco čínský vesmírný program většinou běží hladce, vyvolal také kontroverzi. Peking ignoroval stížnosti, že nechal raketové stupně spadnout na zem bez dozoru Poté, co ji NASA obvinila z „neplnění odpovědných norem ohledně vesmírného odpadu“. V tomto případě spadly části čínské rakety do Indického oceánu.

Čína prý také vyvíjí přísně tajné vesmírné letadlo a jeho zvýšené vesmírné schopnosti jsou součástí nejnovější obranné strategie Pentagonu, podle níž je program součástí čínského „komplexního přístupu ke společné válce“.

READ  Ukrajinský velvyslanec vyzývá OSN, aby hlasovala pro rezoluci požadující zastavení bojů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *