Organizace Severoatlantické smlouvy, široce známá jako NATO, je mezivládní vojenská aliance založená po druhé světové válce. V současné době je členy této aliance se sídlem v Belgii 28 evropských zemí a 2 severoamerické země.
Spojené státy, Spojené království, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko , Slovensko, Slovinsko Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Severní Makedonie
V roce 1949 bylo zakládajících členů aliance 12. Jednalo se o Belgii, Kanadu, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Francii, Island, Itálii, Portugalsko, Spojené království a USA.
Dalšími členskými státy, které přistoupily v následujících letech, jsou Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Severní Makedonie.
NATO zavádí Severoatlantickou smlouvu, systém kolektivní bezpečnosti. Jednoduše řečeno, členské státy souhlasily se vzájemnou obranou v reakci na útok jakékoli vnější strany.
NATO nelze pochopit bez znalosti základů o Varšavské smlouvě. Varšavská smlouva byla také smlouvou o kolektivní obraně. Byl založen Sovětským svazem a sedmi dalšími sovětskými satelitními státy.
Jednalo se o Albánii, Bulharsko, Československo, východní Německo, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.
Varšavská smlouva vznikla v roce 1955, hned po vstupu Západního Německa do NATO. Zatímco Varšavská smlouva ztělesňovala to, co bylo označováno jako východní blok, NATO představovalo západní blok.
NATO a Varšavská smlouva se navzájem považovaly za primární protivníky a byly ideologicky proti. Postavili si vlastní obranu a během studené války se zapojili do závodu ve zbrojení. Po Albánii v roce 1968 východní Německo po sjednocení Německa v roce 1990 od dohody odstoupilo.
Dne 25. února 1991 byla smlouva na jejím konci vyhlášena šesti zbývajícími členskými státy.
Ve snaze omezit přítomnost NATO ve východní Evropě ruský prezident Vladimir Putin požadoval, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do aliance. Dny před oznámením vojenské akce proti Ukrajině prezident Putin přímo spojil současnou krizi s požadavky Ruska ohledně NATO.
V roce 2008 se zdálo, že NATO otevírá dveře ke členství v Gruzii a na Ukrajině, rovněž v bývalých sovětských republikách. Žádná země však oficiálně nedosáhla definitivního členství, aniž by mezi členy NATO existovala shoda.
Vážení čtenáři,
Business Standard se vždy snažil poskytovat nejnovější informace a komentáře k vývoji, který je pro vás důležitý a který má širší politické a ekonomické důsledky pro zemi a svět. Vaše neustálé povzbuzování a zpětná vazba o tom, jak můžeme zlepšit naši nabídku, posílily naše odhodlání a náš závazek k těmto ideálům. I v těchto náročných časech způsobených Covid-19 pokračujeme v našem závazku informovat vás o důvěryhodných zprávách, autoritativních názorech a bystrých komentářích k relevantním aktuálním problémům.
Máme však prosbu.
Protože bojujeme s ekonomickými dopady pandemie, potřebujeme vaši podporu ještě více, abychom vám mohli i nadále přinášet více kvalitního obsahu. Náš formulář pro přihlášení zaznamenal povzbudivou odezvu od mnoha z vás, kteří se přihlásili k odběru našeho obsahu online. Další přihlášení k odběru našeho online obsahu nám může pouze pomoci dosáhnout našich cílů poskytovat lepší a relevantnější obsah. Věříme ve svobodnou, spravedlivou a důvěryhodnou žurnalistiku. Vaše podpora větším počtem předplatných nám může pomoci praktikovat žurnalistiku, ke které jsme se zavázali.
Podpora kvalitního tisku a Předplaťte si Business Standard.
digitální editor
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“