Dana Němková, která zemřela ve věku 89 let, byla významná protikomunistická česká disidentka, jedna ze signatářů Charty 77 a blízká spolupracovnice dramatika a pozdějšího prezidenta Václava Havla.
Po sovětské invazi do Československa v roce 1968 byl jedním z předních odpůrců komunistického režimu v Československu v tzv. „období normality“, kdy vládci země přijali politiku „nepolevujícího teroru“. Minimální represe nutné k uklidnění jejich sovětských patronů a zabránění návratu k reformismu dubeckého stylu.
„Nejsmutnější na tom je, že na rozdíl od 50. let, kdy někteří lidé věřili, že komunismus je osudem lidstva, žijeme v době, kdy lidé přijímají tlak, strach a pud sebezáchovy,“ vzpomíná Dana. „Padesátá léta byla zničující. Byl to prostě masakr, když byla vyhlazena elita národa. V 70. letech mohl méně poddajný člověk čekat rok ve vězení… Bylo to však období velké deprese.
Stejně jako ostatní disidenti i Dana Němková čelila perzekuci. Matka sedmi dětí a povoláním psycholožka strávila v roce 1979 šest měsíců ve vazbě a dostala dvouletý podmíněný trest za vandalismus. Měla zákaz vykonávat psychologickou praxi a našla si práci jako uklízečka a domovnice.
Dana Waldrová se narodila 14. ledna 1934 v severních Čechách, kde byli její rodiče učitelé. V roce 1948 byl jejich kraj, součást Sudet, anektován nacistickým Německem a rodina uprchla do severovýchodních Čech. Za okupace byl Danin otec „zájmovou osobou“ gestapa, takže čelili neustálému pronásledování.
Po ukončení školy Dana rok učila na základní škole, poté se přestěhovala do Prahy, kde vystudovala klinickou a dětskou psychologii na Karlově univerzitě a seznámila se se svým budoucím manželem Jiřím Němcem, spolužákem a katolíkem. Vzali se v roce 1955 a v rychlém sledu měli sedm dětí.
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“