Ekonomika střední a východní Evropy – Inflace ve střední Evropě není tak vysoká, jak se na konci roku 2022 očekávalo

(doplňuje Rumunsko, Slovensko, podkladová data)

Napsal Jason Hovett a Christina Than

13. ledna (Reuters) –

Páteční data ukázala, že střední Evropa oznámila na konci roku 2022 růst cen, který byl slabší, než se očekávalo, což nabízí naději, že inflace se může v některých zemích blížit vrcholu.

S inflací na maximech za několik desetiletí a centrálními bankami pravděpodobně skončily s prudkým zpřísňováním měnové politiky, které započaly v roce 2021, čeká střední Evropa obtížná cesta zpět ke stabilnějšímu růstu cen.

Páteční údaje ukázaly, že maďarská inflace v prosinci vyskočila na 24,5 % ročně, což je méně než prognóza průzkumu ve výši 26 %.

Na Slovensku statistický úřad uvedl, že inflace zůstala v prosinci na 15,4 %, což je stále nejvyšší hodnota za více než 22 let, ale pod prognózou průzkumu agentury Reuters ve výši 15,7 %.

Údaje statistického úřadu ukázaly, že rumunská inflace v prosinci klesla na 16,37 %, což je rovněž pod očekáváním.

Finální data zveřejněná v pátek také potvrdila nižší než očekávanou míru inflace v Polsku, která v prosinci dosáhla 16,6 %, zatímco česká inflace se podle středečních údajů snížila na 15,8 % z 16,2 %.

„Inflační údaje za prosinec poskytly zatím nejjasnější důkaz, že proces deflace ve střední Evropě nabírá na síle,“ řekl Liam Beach, ekonom ze společnosti Capital Economics.

„To vše se děje o něco dříve, než většina lidí očekávala, a představuje jasné riziko poklesu pro názor, že centrální a východoevropské centrální banky počkají se snížením sazeb do konce tohoto roku,“ řekl.

Napjaté trhy práce zůstávají pro Maďarsko a další středoevropské ekonomiky jednou z překážek při snižování inflace k cílům, což riskuje, že sazby budou muset zůstat déle vyšší.

Tvůrci sazeb se také obávají lednových údajů o inflaci, které teprve přijdou, a konkrétně toho, co budou společnosti hledat na vyšších cenách.

Inflace v Maďarsku je nejsilnější ve střední Evropě, přičemž některé vládní programy podpory na zmírnění účtů za palivo nebo energie v posledních měsících skončily.

Maďarská centrální banka má také nejvyšší úrokové sazby se základní sazbou 13 %.

Příběh pokračuje

Stejně jako ostatní tvůrci politik se i maďarští tvůrci úrokových sazeb snaží udržet ceny prozatím stabilní, aby uklidnili ekonomiky zasažené vysokou inflací.

„Určitě je pravda, že celková (maďarská) inflace nedosáhla očekávání, takže je pravděpodobné, že vrchol v prvním čtvrtletí bude také na nižší úrovni, než se původně očekávalo,“ uvedla Orsolya Nyeste z Erste Bank.

Nižší ceny pohonných hmot vyvolaly minulý měsíc určitý tlak na trhy jako Rumunsko, Slovensko a Česká republika.

Rumunsko v úterý zvýšilo úrokové sazby a zvýšilo základní sazbu o 25 bazických bodů na 7 %.

„Vzhledem k tomu, že vrchol inflace je nyní bezpečně za námi a sledujeme postupný klesající trend v průběhu roku 2023, nadále věříme, že prostor pro další zpřísňování politiky je velmi omezený a koncem roku 2023 lze dokonce předpokládat snížení sazeb,“ uvedla ING. (Reportáž Jason Hovett v Praze a Christina Thane v Budapešti; střih Toby Chopra a Kim Coghill)