Kam uložit toxický odpad – Politico

BRZDA – Česká republika v rámci odklonu od znečišťujících fosilních paliv ve velkém sází na jadernou energetiku. Ale snaží se najít odpověď na klíčovou otázku: Kam vysype všechen ten radioaktivní odpad?

Novou dlouhodobou energetickou strategií vlády je přidat čtyři nové reaktory k šesti stárnoucím blokům, které v současné době poskytují asi 35 procent elektřiny v zemi. Govt Přesvědčení První výběrové řízení by mělo být dokončeno v roce 2024.

Pro Českou republiku „nebo jakoukoli zemi rozšiřující svou jadernou flotilu je životně důležité mít komplexní strategii nakládání s radioaktivním odpadem,“ uvedla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trepánková.

Vyhořelé palivo ze stávajících jaderných reaktorů je v současnosti skladováno ve dvou jaderných elektrárnách v zemi, Dukovani a Demelín. Ale jak země buduje svou jadernou flotilu, potřebuje nové řešení.

Praha nyní závodí v urychlení ambicióznějšího, desítky let starého plánu na vytvoření hlubinného úložiště, které by mohlo na příštích 100 000 let nacházet vysokoúrovňové trosky zahrabané půl kilometru pod zemí. Finsko doufá, že v příštích několika letech spustí první takové zařízení na světě.

Čechům dochází čas na to, aby vyhověli novým pravidlům EU o udržitelných investicích, která vyžadují stavební povolení pro nové jaderné projekty do roku 2045 a podrobné plány na ukládání vysoce radioaktivního odpadu do roku 2050. Zelená pečeť.

Tyto termíny zaměřily pozornost Prahy, která spolu s podobně smýšlejícími zeměmi EU tvrdě lobovala za přidání jaderné technologie na seznam udržitelných investic EU..

Česká vláda se již snaží najít model financování výstavby nových jaderných bloků, z nichž první by podle všeho měl stát výrazně více, než byl původní odhad 6 miliard eur. Projekty, které se podle pravidel EU nekvalifikují jako udržitelné investice, nelze realizovat.

Rozvoj hlubinného geologického úložiště je „důležitým prvkem“ energetické strategie země, uvedla Trepánková. „Plánuje se urychlení výroby o 15 let,“ dodal.

Praha vs. NIMBYs

Ukázalo se, že výběr místa je velkým bolehlavem. Nejen, že je třeba provést nesčetné množství geologických, hydrologických a dalších testů, ale vláda čelila silnému odporu místních obyvatel, kteří se obávají umístění zařízení na nakládání s odpady.

Pokud je problematický pouze proces technického hodnocení, projekty lze snadno urychlit, ale sociální rozměr je ošemetný, řekl Lukáš Vondrovic, vedoucí Státní správy úložišť radioaktivních odpadů.

Vláda je nyní pro lokality poblíž stávajících jaderných elektráren a doufá, že sníží odpor místních. Ale čtyři obce čekající na volby v roce 2020 se brání a obviňují vládu ze špatného plánování a nedostatečné komunikace. Také říkají, že ignorují jejich obavy z potenciálního dopadu na životní prostředí, ceny bydlení nebo cestovní ruch.

„Obce nejsou protiatomové,“ řekla Hana Konvalinková z nevládní organizace Platforma proti hlubinným úložištím, která zahrnuje tři ze čtyř obcí. „Chápou, že je třeba řešit odpad, ale chtějí plnou transparentnost a účast.“

V rámci návrhu zákona, jehož cílem je urychlit plány představené v parlamentu v květnu, se vláda zavázala, že do procesu vloží více vstupů obcím.

Nevládní organizace je ale k tomuto kroku velmi skeptická a tvrdí, že návrh zákona má vágní znění a mnoho mezer, říká Konvalinková. Obce chtějí právo vetovat jakýkoli plán jaderného odpadu a jako příklad uvádějí Finsko.

Potenciální místa pro finské zařízení Onkalo – první na světě, které otestovalo teorii, že ukládání jaderného odpadu hluboko pod zem – má proti plánu právo veta.

Odlehlá venkovská obec Yurajoki na jihozápadním pobřeží Finska souhlasila s poskytnutím zařízení, říká. našel vzpruhu v pracovních místech a daňových příjmech.

Konvalinková uvedla, že Praha se snaží čtyři obce přesvědčit o svém krátkém seznamu podobných výhod.

I hostitel na konci českého zařízení vydělat 4 miliony korun (168 000 €) ročně a dalších 10 000 korun je pohřbeno ve státních dotacích za každý metr krychlový.

Čeští úředníci jsou ale ostražití, pokud mají místním možnost vetovat usnesení. „Vláda nemůže garantovat právo veta,“ řekla Trepánková.

Zdá se, že Praha je odhodlána jít kupředu: ministerstvo nyní doufá, že místo bude identifikováno do konce desetiletí. Všechny přípravné a stavební práce musí být dokončeny do roku 2050, aby byly splněny podmínky EU. Taxonomie požadavky.

Trepánková poukázala na to, že vývoj finského projektu Onkalo trval 27 let, ale navrhla, aby Praha pokračovala ve svém úsilí přesvědčit Brusel, aby nabídl flexibilitu ohledně termínu.