Katolická církev oceňuje polskou rodinu pronásledovanou za ukrývání Židů při bezprecedentní beatifikaci

CNN
—

Beatifikace katolické církve v neděli A Polská devítičlenná rodinavčetně novorozence, které zemřelo rukou nacistických Němců během druhé světové války za ochranu židovské rodiny před holocaustem.

Blahořečení Josepha a Victorie Ulmových a jejich sedmi dětí se konalo v jihovýchodním polském městě Markowa, kde zemřeli v březnu 1944 rukou německé vojenské policie.

Kardinál Marcello Semeraro přečetl dopis od papež František Během mše za účasti polského prezidenta, premiéra a dalších.

„Od této chvíle dovolujeme ctihodným služebníkům Božím, Josephovi a Victorii Ulmovým, manželům a jejich sedmi dětem… (kteří) nebojácně položili své životy z lásky ke svým bratrům a přijali do svého domova ty, kteří trpěli pronásledováním, aby mu byl udělen titul blahoslavený,“ napsal papež.

Po vyhlášení blahořečení byl odhalen obraz rodiny a do středu jeviště přenesen relikviář s jejich ostatky.

Beatifikace je v římskokatolické církvi posledním krokem před svatostí. Vatikánská média poznamenala, že je to poprvé, kdy byla celá rodina poctěna společně tímto způsobem.

Papež František v projevu ve Vatikánu popsal polskou rodinu jako „paprsek světla“ v temnotě druhé světové války a řekl, že by měla být příkladem pro ostatní.

Začal pro ně potlesk poutníků shromážděných na Svatopetrském náměstí, aby si vyslechli jeho andělské poselství.

Polský prezident Andrzej Duda poděkoval katolické církvi za blahořečení jménem národa.

„Děkuji vám, že jste ukázal historickou pravdu o té době, o osudu Poláků a Židů na této zemi pod německou okupací, kteří všichni chtěli přežít, a přesto neustoupili od takových posledních činů bratrství a soucitu,“ řekl.

Během nacistického německého holocaustu byly zabity asi tři miliony Židů, kteří žili v Polsku před válkou, což představuje asi polovinu Židů zabitých během druhé světové války.

Židé z celého kontinentu byli posíláni na zabití do táborů smrti, které vybudovali a provozovali Němci v okupovaném Polsku – domově největší židovské komunity v Evropě v té době – včetně Osvětimi, Treblinky, Belzecu a Sobiboru.

Olma rodina byla v centru úsilí nacionalistické vlády PiS vyzdvihnout odvahu tisíců Poláků, kteří se snažili pomoci Židům uniknout před holocaustem.

Tato politika vyvolala odsouzení židovských organizací a některých historiků za zlehčování role těch, kteří spolupracovali s Němci. PiS říká, že připomíná ostudu země.

V oblasti Markowa někteří historici uvedli, že svědectví svědků ukazují, že někteří místní obyvatelé plenili židovské domy, udávali Židy Němcům nebo se dokonce zabíjeli.

Způsob, jakým diskutujeme o historii tohoto regionu, je promarněná příležitost. „Pokud ukážeme, co tehdy udělali někteří Poláci, ukážeme hrdinství vědců v maximální míře,“ řekl Dariusz Lipionka, historik z Polské akademie věd.

Polský Institut národní paměti (IPN) uvedl, že výzkum, který provedli Lipionka a kolega historik Jan Grabowski, obsahuje faktické chyby a popírá, že by muzeum v Markowě vynechalo nebo zatajilo informace o účasti Polska na zabíjení Židů.

Tisíce Poláků riskovaly během války své životy, aby ochránily své židovské sousedy. Ale výzkum publikovaný od pádu komunismu v roce 1989 ukázal, že tisíce také zabily Židy nebo odsoudily ty, kteří je skrývali před nacistickými okupanty, a zpochybnili tak národní narativ, že Polsko bylo pouze obětí.

„Máme povinnost pamatovat na spravedlivé a dělat z nich vzory pro to, kým chceme být. Musíme si pamatovat spolupracovníky, protože jsou také vzory pro to, kým nechceme být,“ řekl Michael Schudrich, polský vrchní rabín. .