Komentář: Bylo mi 17 let, když sovětské tanky přijely do Prahy – a teď vypadám zděšeně

Komentář: Bylo mi 17 let, když sovětské tanky přijely do Prahy – a teď vypadám zděšeně

Byly tři hodiny ráno a vysvětlení přišlo o pár hodin později. V rádiu byl místo obvyklé ranní hudby jen jeden titulek – oznámení české vlády, že jsme okupováni vojsky Varšavské smlouvy a není třeba se tomu nijak bránit.

O dvě hodiny později jsem v centru města viděl to pravé: v ulicích se válely stovky tanků a mnoho zaparkovaných aut bylo zdemolovaných na neprůjezdném místě. Tanky hlídkovaly v hlavních zatáčkách a byly zaparkované téměř před každou rotou. Nejen, že to bylo poprvé, co jsem viděl tank, dokonce jsem se ho mohl dotknout. Bylo to poprvé, co jsem slyšel zvuk kulometu z velmi blízké vzdálenosti a viděl jsem stopy po kulkách těsně nad mou hlavou.

Všechny tyto děsivé detaily – a mnohé další – mi po 53 letech stále přetrvávají. Jako město rušné různými menšími protesty. Téměř každou zeď zdobil nějaký protiruský nebo protisovětský slogan a rozdávaly se tisíce různých letáků a speciálních vydání novin.

I když bylo kolem nás spousta oceli, nadále jsme odmítali přijmout její realitu. Stále jsme věřili, že demokratizační proces naší země, známý jako Brockovo jaro, lze nějak uchovat a uchovat.

Ale nakonec zvítězila „pravda tanků“ a jejich poselství bylo jasné: žádná liberalizace, natož demokracie v žádné části sovětského tábora, by neohrozila totální zotročení lidí v jiných částech říše.

Ve skutečnosti to bylo nalezeno v tzv. sovětském ospravedlnění okupace Československa. Nová teorie „Omezená suverenita“, která uváděla, že jakákoliv hrozba socialistické vládě v jakémkoli státě koalice byla hrozbou pro všechny z nich. Nehledě na to, že zmíněná hrozba pocházela ze strany samotné KSČM.

Pár dní před tím nešťastným dnem mi bylo 17 – 21. srpna 1968 – někdo už má možná silné nápady a názory, ale stále se předělávají a vkládají. Valící se tanky mě tak dále přesvědčily, že celý komunistický systém a jeho vláda z Moskvy jsou ve své podstatě zlé. Moje vize byla dále posílena materiálním a morálním úpadkem mé země všemi možnými způsoby a chováním. To vše pod neustálým dohledem Moskvy.

READ  Antropologové rekonstruují tváře dvou velkých moravských šlechticů

Režim založený na ruských tancích mi v praxi znemožnil během školních let cestovat a poznávat svět, nakonec mě na dlouhých 13 let poslal na manuální práce (převážně mytí oken). Přesto se mohu považovat za šťastného, ​​protože mi bylo 38 let, když definitivně padl režim, a mohl jsem se vtěsnat do dvou smysluplných profesí. Říkám to proto, že bylo tolik nešťastných lidí, kteří ztratili produktivní léta pod komunistickou vládou.

Osobně to vše popisuji, abych objasnil, co si mnozí z mé generace, stejně jako mladí i staří v mé zemi, myslí, když slyší o rotaci ruských tanků ve městech a na venkově Ukrajiny. Ale ještě víc, když se ptáte Putina Vyvolá monstrum Moskva má podle Brežněvovy teorie právo cítit se ohrožena nezávislým sousedem, který dokáže ukázat, že i život mimo Putinův režim je možný – a nedej bože ještě lépe.

Vidíme pokračování inherentního imperialistického myšlení – v našem případě v roce 1968 clonu komunistické ideologie a příslib světlejší budoucnosti. Pokud jde o dnešní Ukrajinu, ta je poháněna ruským nacionalismem a komplexem Vykupitelů, který je prý velkým vůdcem.

Pro nás a naše sousedy v České republice je to velmi temná zpráva Byl také pod sovětskou nadvládou. Pokud Putin uspěje ve svém současném dobrodružství, nebude tam stát – můžeme si být jisti, že jeho vize bude uzamčena na nás. Ukrajinci bojující proti ruské agresi nebojují jen za svou svobodu, ale i za svobodu naši. Za to jim patří náš bezmezný vděk.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *