Kosovo: Nové střety, když síly NATO připomínají severní města

Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) odsoudila útoky demonstrantů v Kosovu, které zranily 25 jejích příslušníků mírových sil, a označila je za „zcela nepřijatelné“.

Policie a síly NATO se střetly se srbskými demonstranty na severu, když vypukly nepokoje kvůli dosazení starostů etnických Albánců.

Slzný plyn a omračující granáty byly použity k odrazení demonstrantů ve Zvikanu poté, co se pokusili zaútočit na vládní budovu.

Vojáci NATO také vytvořili bezpečnostní kordon kolem dvou dalších hal města.

Krize se datuje od dubna, kdy kosovští Srbové bojkotovali místní volby, což umožnilo etnickým Albáncům převzít kontrolu nad místními radami s účastí nižší než čtyři procenta.

Evropská unie i Spojené státy kritizovaly kosovské úřady za destabilizaci situace v severním Kosovu a varovaly před jakýmikoli kroky, které by tam mohly rozdmýchat etnické napětí.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v únoru 2008, po letech napjatých vztahů mezi jeho převážně albánskosrbským obyvatelstvem.

Bylo uznáno Spojenými státy a hlavními zeměmi Evropské unie, ale Srbsko, podporované svým věrným spojencem Ruskem, to odmítá, stejně jako většina Srbů v Kosovu.

Zatímco etničtí Albánci tvoří přes 90 % populace v Kosovu jako celku, Srbové tvoří většinu populace v severní oblasti.

NATO uvedlo, že mezi zraněnými při pondělních násilnostech jsou mírové jednotky z Itálie a Maďarska, přičemž tři jsou ve vážném stavu. V souvislosti s útoky bylo zatčeno pět lidí.

Srbský prezident Aleksandar Vučič řekl, že více než 50 Srbů potřebuje nemocniční ošetření a že počet zraněných je vyšší.

Demonstranti byli naštvaní nejen proto, že starostové etnických Albánců se ujali úřadu, ale také kvůli tvrdým akcím kosovské policie, která se objevila se zbraněmi a obrněnými vozidly.

Dále je vyprovokovalo odstranění srbských vlajek z obecních budov a jejich nahrazení vlajkami kosovskými.

Kosovský premiér Albin Kurti trval na tom, že bezpečnostní síly pouze zajišťují, aby demokraticky zvolení starostové mohli zastupovat své voliče.

Byl však obviněn, že se snaží vytvořit chaos pro všechny v regionu tím, že se snaží dosadit vůdce, kteří nemají důvěryhodný mandát.

„Nepouštějte sem tyto imaginární starosty, protože dostali 50 hlasů,“ řekl v Bělehradě Igor Simič, zástupce šéfa Listiny Srbů, největší vládou podporované strany kosovských Srbů.

„Ani Albánci ji nevolí.“

K nejhorším násilnostem došlo v pondělí ve Zvekanu. Na radnici se brzy ráno sešel dav lidí. Doufali, že zabrání novému albánskému starostovi ve vstupu do budovy.

Síly pod vedením NATO se zpočátku snažily demonstranty oddělit od policie, ale později dav rozehnaly pomocí štítů a obušek, uvedla AFP.

Agentura uvedla, že několik demonstrantů házelo na vojáky kameny a Molotovovy koktejly.

Kosovská policie uvedla, že jedno z jejich aut bylo zapáleno a že na jiných vozidlech byly napsány „provokativní komentáře v srbských a ruských symbolech“.

NATO označilo útoky za „zcela nepřijatelné“ a v prohlášení dodalo, že vyzvalo všechny strany, aby se „zdržely akcí, které dále rozněcovaly napětí, a zapojily se do dialogu“.

Poslední nepokoje začaly poté, co kosovští Srbové – kteří tvoří asi 5 % z 1,8 milionu obyvatel země – bojkotovali v dubnu místní volby ve čtyřech převážně srbských severních obcích. To umožnilo etnickým Albáncům kontrolovat rady.

Bělehrad bojkot podpořil – výsledkem byla účast pouhých 3,47 % – který vypukl poté, co srbská komunita požadovala vytvoření slíbené federace srbských obcí.

Navzdory své podpoře Kosova jak EU, tak USA kritizovaly Prištinu za destabilizaci situace a naléhaly na úřady, aby „deeskalovaly“. Zdá se, že tato rada padla na nulu.