Odpojit
Jednou z největších překážek uzákonění opatření proti změně klimatu v České republice a ve zbytku regionu je nedostatek politického vedení při přetrvávajícím populismu.
„Je těžké ukázat, že existují složité a dlouhodobé problémy, které je třeba vyřešit,“ říká Fondrus. „Politici ve střední a východní Evropě hledají téměř výhradně problémy, které lze snadno vysvětlit a mohou přinést okamžité výsledky.“
To pomáhá udržet klimatickou agendu na pochybách a na rozdíl od konzervativních stran ve velké části západní Evropy se Fialova Občanská demokratická strana (ODS) stále snaží vyrovnat i se základy. Podobný kontrast existuje s ohledem na práva gayů.
A to i přesto, že Více než 90 procent Čechů se domnívá, že změna klimatu To je opravdové. „Naprostá většina Čechů má obavy z klimatických změn,“ říká Anna Karmicová, ředitelka nevládní organizace Hnutí Duha. „Ale nevztahují to na přímý dopad na jejich životy.“
Existuje mnoho údajů, které naznačují, že nečinnost negativně ovlivňuje zemi. Mezi lety 2000 a 2020 teploty v ČR vzrostly zhruba dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru. Český stav životního prostředí je klasifikován jako Pátý nejhorší v Evropské unii.
Zdá se však snadné ignorovat fakta a čísla, když neexistují žádné konkrétnější důkazy.
Jitka Martínková z Climate Alliance, platformy sdružující mnoho ekologických nevládních organizací, poznamenává, že „Česká republika je relativně izolována od nejhorších dopadů klimatických změn“. „V žádné pobřežní oblasti neroste hladina moře a teplota bude stále přijatelnější než v jiných částech světa.“
To nechává konverzaci pronásledovat přízrak Václava Klause – bývalého premiéra a bývalého šéfa Demokratické strany Viala.
Přestože již nedominuje české politice jako kdysi v prvních dvou dekádách postkomunistické éry, Thatcherové dogmaticky tvrdí, že klimatická agenda není nic jiného než podvod „environmentálních teroristů“ a že autoritářská EU stále rezonuje.
Je to obvinění, které se vkradlo do národního povědomí, podporované neúspěšným a zkorumpovaným systémem solárních dotací před téměř deseti lety, a je to účet, který rodiny stále platí.
Strach, že opatření v oblasti klimatu budou příliš nákladná a ovlivní ekonomický blahobyt obyvatelstva, je již dlouho podporován politickými a obchodními lobby.
„To jsou linky, o kterých lidé stále hlasují téměř výhradně,“ tvrdí Martenková.
„Je to jednoduchá rovnice,“ dodává Kamýková. „Pokud to bude mít nějaké ekonomické důsledky, politici nebudou podporovat klimatickou akci v České republice.“
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“