Vysocí představitelé v Libérii řekli 8. června, že země hodlá otevřít dveře živnostenský úřad V Jeruzalémě, který se nakonec stane ambasádou. Izraelské noviny citovaly členy hostující liberijské delegace v čele s ministrem pro prezidentské záležitosti Nathanielem McGillem. Státního ministra doprovázel na setkání s izraelským prezidentem Isaacem Herzogem, ministrem obchodu a průmyslu Mawenem Diggsem, ministryní zemědělství Janine Cooperovou a ministrem informací, kultury a cestovního ruchu Ledgerhodem Rinnem.
Libérie přerušila diplomatické vztahy s Izraelem po Jomkipurské válce v roce 1973, ale tyto vztahy obnovila v roce 1983. V průběhu let se vztahy dále prohloubily podpisem dvoustranných dohod o spolupráci v letectví, ekonomice a technologii. Obě země spolupracují i v oblasti bezpečnosti. prezident Libérie George Weah V roce 2019 navštívil Izrael a setkal se s tehdejším premiérem Benjamin Netanjahu. Oba vůdci se setkali před dvěma lety, než byl Weah zvolen prezidentem, během Netanjahuovy jednodenní návštěvy Libérie, aby se zúčastnil summitu Hospodářského společenství států západní Afriky.
Navzdory plným diplomatickým vztahům nemá Nigérie velvyslanectví v Izraeli a Izrael nemá velvyslanectví v Nigérii. Izraelský velvyslanec v Ghaně Shlomit Sofa je také akreditován v Libérii. Vysoký izraelský diplomat nedávno řekl Al-Monitor, že Izrael neplánuje v blízké budoucnosti otevřít další ambasády v Africe kvůli rozpočtovým omezením.
Hostující liberijská delegace uspořádala v Izraeli řadu setkání na vysoké úrovni, mimo jiné s prezidentem Isaacem Herzogem, který ocenil vřelé bilaterální vztahy, as náměstkem ministra zahraničí Aidanem Rulem.
„Izrael má Hluboký respekt k LibériiHerzog poznamenal a dodal, že Izrael považuje Libérii za „strategického partnera v Africe“. Prezident řekl, že Izrael může Libérii pomoci v několika sektorech, když řekl: „Máme všechny druhy odborných znalostí, abychom pomohli Libérii v jejím rozvojovém úsilí, takže čím dříve zahájíme naše závazky, tím lépe.“ S odkazem na oficiální návštěvu Nigérie v roce 1984 udělal ze svého otce, zesnulého prezidenta Chaima Herzoga, Isaac Herzog řekl, že by rád zemi navštívil příští rok a poznamenal: „Chci jít ve stopách svého otce.“
V reakci na Herzoga McGill řekl: „Prezident Weah to chce Oživení historických vztahů Naše dvě země se v průběhu let těšily, a proto jsme od něj přišli předat zvláštní poselství obsažené v tomto oficiálním dopise, který posílám vám a vaší vládě. McGill také řekl, že zřízení obchodní mise v Jeruzalémě by položilo základy pro plné diplomatické zastoupení Izraele v budoucnu.
Po setkání s delegací Rolle na Twitteru napsal: „Bylo mi potěšením hostit ministerskou delegaci z Libérijské republiky v čele s ministryní zahraničí McGillovou. Poděkoval účastníkům za Libérii podporovat Izrael Organizace spojených národů a její rozhodnutí otevřít oficiální kancelář v Jeruzalémě, hlavním městě Izraele.
Oznámení Libérie přišlo jen pár dní po podobném oznámení ze Surinamu. Na setkání 30. května s izraelským ministrem zahraničí Yairem Lapidem řekl surinamský ministr zahraničí Albert Ramdin plány své země otevřená ambasáda V Jeruzalémě v blízké budoucnosti,
Libérie a Surinam se připojily k mnoha dalším zemím, které v posledních letech otevřely diplomatické mise v Jeruzalémě. Spojené státy, Guatemala, Honduras a Kosovo mají velvyslanectví v Jeruzalémě. Austrálie, Maďarsko a Česká republika mají ve městě obchodní nebo kulturní mise. V Africe se až do vyhlášení Libérie zavázalo otevřít velvyslanectví v Jeruzalémě pouze Malawi. Malawi svůj plán oznámila v listopadu 2020, ale zatím nebylo velvyslanectví otevřeno.
Rozhodnutí přijatá Libérií a Surinamem ohledně Jeruzaléma představují pro vládu Bennetta Lapida diplomatické úspěchy, protože většina příslibů a otevření ambasád a misí se uskutečnila za vlády Netanjahua a za vlády Trumpa. Rozhodnutí nyní odrážejí pokračující prolomení mezinárodní izolace Izraelem a pokrok v mezinárodním uznání Jeruzaléma jako jeho hlavního města.
Libérijská deklarace také signalizuje další krok v posilování vztahů Izraele s Afrikou. Toto diplomatické úsilí v Africe, které původně prosazovali tehdejší ministr zahraničí Avigdor Lieberman a Netanjahu, je také součástí současných diplomatických priorit Izraele.
Diplomatické úsilí Izraele o další sblížení s Afrikou se projevuje v různých oblastech. června jsme informovali o zvláštní konferenci mezi Izraelem a Afrikou, kterou zorganizovalo Velvyslanectví Izraele v Paříži, za účasti desítek vysokých diplomatů, akademiků, obchodníků a novinářů, včetně izraelského velvyslance v Senegalu Bena Burgela a zástupce generálního ředitele ministerstvo, vedoucí odboru Afriky Sharon Bar Lee. Konference vzbudila velkou pozornost mezinárodních médií. Také 1. června se Lapid setkal v Jeruzalémě se svým tožským protějškem Robertem Dosseyem, kterého označil za velkého přítele Izraele. „Izrael je zpět v Africe a já se těším na další spolupráci pro něj Prohlubování našich vztahů S blízkým přítelem a osvědčeným partnerem, jako je Togo,“ tweetoval Lapid po schůzce.
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“
You may also like
-
Ministr zemědělství ČR s podnikatelskou delegací navštíví příští týden PH
-
Bomber Command výroční 2024 – vzpomínkový ceremoniál
-
Rámec pro hodnocení výkonnosti zdravotnického systému v ČR
-
Belgie a Česká republika usilují o uvalení sankcí na Rusko kvůli jeho vměšování do voleb do Evropské unie
-
Historie odporu a lítosti – Brněnský deník