Martin Tarnowski, český dirigent, zjistil, že se často střetával s úřady – soustrast

Martin Tarnowski se narodil 29. září 1928 v Praze, syn židovského právníka a jeho manželky. Byl poslán studovat hru na klavír u Alexandra Jemlinského a vzpomněl si, že doma poslouchá domácí hudbu z rodinného klavíru. Jeho dědeček mu dal gramofonista a nahrávku Mahlerova Das Light van der Erde od Bruna Waltera.

Částečný Žid byl během války uvězněn v německém koncentračním táboře. Později se považoval za klavíristu, ale místo toho vystoupil s ředitelem České filharmonie Karlem Anserlem.

Rodinný přítel, který pracoval ve třicátých letech v Praze, byl maďarským dirigentem Jorge Sselem pozván, aby pokračoval ve studiu na Juliart School v New Yorku, ale nemohl cestovat. Na salcburském ceremoniálu v roce 1956 však mohl celu navštívit. Během své vojenské služby dirigoval sbor a symfonický orchestr armádní opery.

Poté, co Tarnowski opustil Československo, našel pro něj Schell příležitosti s kapelou Cleveland, včetně vystoupení violoncellového koncertu Schumann s Jacqueline du Brow, který byl později vydán na disku. V Británii debutoval v roce 1970 s London Symphony Orchestra a houslistou Idou Hendel. V roce 1986 nahradil českého exila Rafaela Kubeláka Newyorskou filharmonií.