Generální ředitelka největší tuzemské pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová říká, že soukromé firmy v Česku nemají moc na výběr a musí zvyšovat platy, aby přilákaly nové zaměstnance. To je dále umocněno skutečností, že Česká republika má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, a podniky tak podle ní nemají širokou škálu potenciálních uchazečů na výběr.
„Není dostatek kandidátů. Covid zpomalil příliv lidí ze zahraničí hledajících práci, takže tento faktor je v poslední době ještě významnější.“
Hlavní ekonomka jedné z hlavních tuzemských bank Raiffeisenbank Helena Horská říká, že by zaměstnanci měli využít příležitosti, která se na trhu práce naskytla.
„Pokud vidí, že jejich produktivita roste a že se jejich společnosti daří, měli by požádat o odpovídající odměnu.“
Zaměstnanci mají v posledních letech zájem zejména o zvýšení svých pracovních benefitů. Značný počet například umístil pružnou pracovní dobu nad výši svého platu. S tím, jak nyní rychle roste inflace, se ale mzdy opět dostaly do popředí, říká Jaroslava Rezlerová.
„V některých odvětvích mzdy rostou nad míru inflace, kolem 15 nebo dokonce 20 procent. To by mohlo mít zpomalující efekt na ekonomiku, protože zahraniční firmy by se mohly rozhodnout, že se jim nevyplatí mít tady pobočky.“
Podle ní má ale pro firmy smysl zvyšovat platy zaměstnancům, kteří mají relevantní dovednosti, protože náklady na jejich udržení jsou nižší než na zaškolení nového uchazeče.
I když je to pro někoho výhodné, generální ředitel ManpowerGroup varuje, že současná situace vede také k vytvoření skupiny málo kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou snadno nahraditelní, a proto mají při vyjednávání o svém platu malý vliv.
„Dají se nahradit například pracovními imigranty. Pak jsou tu lidé žijící v odlehlých regionech země, kde je mnohem méně pracovních příležitostí. Nemají také moc prostoru diktovat si podmínky, za kterých chtějí pracovat. To by mohlo vést k rozšíření rozporů ve společnosti.“
Současná situace přináší také příležitosti pro českou ekonomiku, říká, především pro restrukturalizaci ekonomiky, aby byla konkurenceschopnější.
S tím souhlasí i viceprezident Průmyslové a obchodní komory ČR Radek Špicar.
Můžeme ilustrovat problém [our] levná ekonomika se dvěma čísly. Průměrná produktivita nebo hodnota, kterou a [Czech] zaměstnanec vytvoří za hodinu odpovídá 13 EUR. V Německu je to 42 EUR. To je hlavní problém, který musíme vyřešit.
„Nejde o to, že český zaměstnanec odpracuje o 45 minut méně než Němec. Jde o strukturu ekonomiky. Jsme spíše subdodavatelsky orientovaná ekonomika než ekonomika zaměřená na výrobu finálního produktu.“
„Navíc nás výrazně ovládá zahraniční kapitál. Je dobře, že zahraniční investovali v této zemi. Jejich dividendové zisky však končí mimo Českou republiku. Pokud by tu peníze zůstaly, mohly by být investovány do výzkumu, vývoje nebo lepších platů.“
K tomu budou firmy podle něj potřebovat i podporu ze strany státu, a to konkrétně z hlediska posílení trhu práce a zjednodušení povolovacích postupů pro firmy, které chtějí v zemi vybudovat výzkumná a vývojová zařízení.
Sociolog Daniel Prokop říká, že by to mělo zahrnovat i větší podporu malých a středních podniků v podobě daňové reformy.
„Potřebujeme mít progresivní daň z příjmu, musíme více zdanit nemovitosti. Další daně by se také mohly zvýšit ještě větším zdaněním alkoholu a cigaret. V některých oblastech by se mohly zvýšit i ekologické daně.
„Musíme být chytřejší v tom, jak zdaňujeme, abychom nemuseli tak vysoko zdaňovat práci. To by mohlo pomoci více lidem zakládat malé společnosti a povzbudit místní trhy.“
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“