Nejméně 4 lidé zemřeli a 27 dalších bylo zraněno po srážce dvou vlaků v České republice, uvedli úředníci.

ATÉNY: Egyptský elektrikář Mahmúd Shalabi byl jediným člověkem ze svého rodného města, který přežil, když se před rokem u Řecka převrhla rybářská loď plná migrantů a zabila stovky lidí při jedné z nejsmrtelnějších lodních katastrof zaznamenaných ve Středozemním moři.
Šestnáct přátel ze čtvrti Shalabi u Káhiry nebylo nikdy nalezeno. Dnes mu příbuzní denně volají, aby zjistili, zda se pohřešovaní objevili živí, nebo zda jsou nějaké zprávy o tom, proč se loď toho dne loni v červnu potopila.
„Nikdo nepřipouští, že by mohli být mrtví,“ řekl Chalabi v rozhovoru v Aténách, kde 23letý muž dělá drobné práce, zatímco se zpracovává jeho žádost o azyl.
„Rodiny jsou mučeny každý den a nevědí nic o svém synovi, bratrovi nebo otci.“
Katastrofa, ke které došlo 14. června u pobřeží jihozápadního Řecka, vyvolala otřesy po celé Evropě i mimo ni a vyvolala otázky ohledně metod, které Evropská unie používá k zastavení přílivu migrantů z Afriky a Blízkého východu. Loď vyrazila z Libye.
O rok později ale nebylo dokončeno žádné nezávislé vyšetřování role pobřežní stráže, nikdo nebyl pohnán k odpovědnosti a příbuzní čekají na zprávy o osudu svých blízkých, jak vyplývá z rozhovorů s desítkami přeživších, příbuznými a právníky.
Pobřežní stráž to odmítla komentovat. Ministr lodní dopravy Christos Stylianides řekl, že soudy v pravý čas zjistí, co se stalo. „Musíme být trpěliví,“ řekl agentuře Reuters.
Příčina ztroskotání je sporná. Přeživší říkají, že úřady způsobily, že se loď převrátila, když se ji pokusili odtáhnout. Podle úřadů loď odmítla pomoci.
Ve zprávě připravené týden po nehodě dva experti jmenovaní pobřežní stráží dospěli k závěru, že pohyb migrantů na lodi pravděpodobně způsobil její převrácení.
Svědci tvrdí, že konečné odpovědi pomohou zajistit, aby se podobné katastrofy již neopakovaly.

Nezodpovězené otázky
Řecká pobřežní stráž věděla o lodi migrantů ráno 13. června a monitorovala ji ze vzduchu. Loď vyslala nouzová volání, ale člun pobřežní stráže dorazil až ve 23:00. Loď se potopila o tři hodiny později.
Situace na palubě byla zoufalá. Zásoby došly. Shalabi spal na spodní palubě lodi a probudil se s křikem, když do člunu začala prosakovat voda. Vyplaval na hladinu, která byla přeplněná plovoucími mrtvolami.
Odhaduje se, že na palubě bylo až 700 lidí. Asi 104 lidí přežilo a 82 těl bylo nalezeno. Zbytek chybí. Pátrání po přeživších se ukázalo jako marné.
Řecké úřady několik měsíců obviňovaly devět Egypťanů na palubě letadla, ale minulý měsíc byli propuštěni, když řecký soud případ zamítl. Právní experti uvedli, že těžiště vyšetřování bude nyní pravděpodobně na pobřežní stráži.
Právníci a vládní zdroje agentuře Reuters řekli, že místní námořní soud zahájil vyšetřování loni, ale stále je v předběžné fázi.
V listopadu zahájil řecký ombudsman Andreas Botakis vyšetřování poté, co pobřežní stráž dvakrát odmítla jeho výzvy k vnitřnímu vyšetřování, řekl. Vyšetřování pokračuje.
Eleni Spathana, právnička zastupující desítky přeživších, kteří v září podali žalobu proti řeckým úřadům, která tvrdila, že katastrofu způsobila pobřežní stráž, uvedla, že základní otázky týkající se „nedbalosti a kriminálních akcí řeckých úřadů zůstávají nezodpovězeny“.

Chmurné naděje
Fatima Al Raheel žije se svými pěti dětmi v uprchlickém táboře Azraq v Jordánsku. Její manžel Ihsan loni odjel do Evropy, aby se pokusil získat azyl, a později se k němu mohla připojit i jeho rodina, která utekla před válkou v Sýrii.
Naposledy o něm Fatima slyšela 9. června, když loď opustila Libyi.
Ihsan neuměl plavat, a tak k plavání použil pneumatiku od auta. Ozbrojení pašeráci se ale jeho věcí zbavili, když nastupoval do letadla, řekl jeho švagr Khaled Al-Raheel, který byl s ním.
Ihsan a Khaled byli při katastrofě odděleni. „Nevím, co se stalo,“ řekl Khaled Fatimě v telefonátu následujícího dne.
Fatima tlačila na odpovědi. V listopadu poslala vzorek DNA svého syna do Řecka prostřednictvím Červeného kříže. O tři měsíce později úřady uvedly, že se nikdo z mrtvých neshodoval.
Bez těla, které by bylo možné pohřbít, zůstala Fatima plná naděje. Diví se, že možná Ihsana našel rybář a stará se o něj. Jeho dětem chybí: zjevuje se jim ve snech a dává jim dárky – nahřívače uší nebo bonbóny.
„Stále žijeme z naděje, i když je to jen 1%,“ řekla. „Možná odešel do nebe, ale my jsme stále oběti.“