Orion vám přináší ohromující přehlídku ohňostrojů na oslavu prázdnin a Nového roku na tomto novém snímku z Evropské jižní observatoře (kteří což). Ale nebojte se, toto ikonické souhvězdí neexploduje a nehoří. „Oheň“, který vidíte na této pohlednici z dovolené, je mlhovina Plamen v Orionu a její okolí bylo zachyceno rádiovými vlnami – obrázek, který nepochybně odpovídá jménu mlhoviny! Pořízeno experimentem Atacama Pathfinder Experiment (APEX) provozovaným ESO, který se nachází na chladné plošině Chajnantor v chilské poušti Atacama.
Nově zpracovaný snímek mlhoviny Plamen, který také ukazuje menší mlhoviny, jako je mlhovina Koňská hlava, je založen na pozorováních, která před několika lety provedl bývalý astronom ESO Thomas Stank a jeho tým. S nadšením vyzkoušeli nedávno nainstalovanou SuperCam v APEXu a namířili ji na souhvězdí Orion. „Jak astronomové rádi říkají, kdykoli je v okolí nový dalekohled nebo přístroj, sledujte Orion: vždy bude k objevování něco nového a zajímavého!“ říká Stank. Po několika letech a mnoha následných pozorováních byly nálezy Stankeho a jeho týmu přijaty k publikaci v Journal of Astronomy and Astrophysics.
Jedna z nejznámějších oblastí na obloze, Orion, je domovem obřích molekulárních mračen nejblíže Slunci – obrovských vesmírných těles složených převážně z vodíku, kde vznikají nové hvězdy a planety. Tato mračna leží ve vzdálenosti 1300 až 1600 světelných let a představují nejaktivnější hvězdnou porodnici v sousedství Sluneční soustavy, stejně jako mlhovinu Plamen zobrazenou na tomto snímku. Tato „emisní“ mlhovina ukrývá ve svém středu skupinu mladých hvězd, které vyzařují vysokoenergetické záření, díky kterému září okolní plyny.
S tak vzrušujícím gólem tým pravděpodobně nebude zklamán. Kromě mlhoviny Plamen a jejího okolí si Stanke a jeho spolupracovníci mohli užít celou řadu dalších skvělých věcí. Některé příklady zahrnují reflekční mlhoviny Messier 78 a NGC 2071 – mračna mezihvězdného plynu a prachu, o kterých se předpokládá, že odrážejí světlo blízkých hvězd. Tým objevil jednu novou mlhovinu, malý, fascinující objekt v téměř zcela kruhovém tvaru, který pojmenovali Kráva.
Pozorování byla provedena jako součást průzkumu APEX Large CO Heterodyne Orion Legacy Survey (ALCOHOLS), který zkoumal rádiové vlny emitované oxidem uhelnatým (CO) v oblacích Orionu. Použití této molekuly k průzkumu velkých oblastí oblohy je primárním cílem SuperCam, protože umožňuje astronomům mapovat velká plynová mračna, která generují nové hvězdy. Na rozdíl od toho, co by mohl naznačovat „oheň“ tohoto snímku, jsou tyto mraky skutečně chladné s teplotami o několik desítek stupňů vyššími. absolutní nula.
Vzhledem k mnoha tajemstvím, která nám může prozradit, byla tato oblast oblohy v minulosti několikrát skenována na různých vlnových délkách, přičemž každý rozsah vlnových délek odhaloval různé a jedinečné rysy molekulárních mraků v Orionu. Jedním příkladem jsou infračervená pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO’s Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy (VISTA) na observatoři Paranal v Chile, která tvoří klidné pozadí pro tento snímek mlhoviny Plamen a jejího okolí. Na rozdíl od viditelného světla procházejí infračervené vlny hustými mračny mezihvězdného prachu, což astronomům umožňuje pozorovat hvězdy a další objekty, které by jinak zůstaly skryté.
Takže tuto sváteční sezónu zahajte nový rok ohromujícím vícedélkovým ohňostrojem od mlhoviny Plamen v Orionu, kterou uvádí ESO!
Reference: “APEX Large CO Legacy Survey (ALCOHOLS). Survey Overview” od Thomas Stank, H. J. Ars, J. Paley, B. Bergman, J. Carpenter, C. J. Davis, W. Dent, J. D. Francesco, Isloville J, de Frobrich, A. Ginsburg, M. Heyer, D. Johnstone, D. Mardones, M. J. McCaughrean, S. M. Megeath, F. Nakamura, M. D. Smith, A. Stutz, K. Tatematsu, C. Walker, J. P. Williams, H. Zinnecker, B. J. Swift, C. Kulesa, B. Peters, B. Duffy, J. Klostermann, UA Yildiz, JL Pineda, CD Brick, Th. Přijatelný Klein Astronomie a astrofyzika.
arXiv: 2201.00463
Poznámky uvedené v této tiskové zprávě jsou uvedeny v dokumentu přijatém k publikaci v Astronomie a astrofyzika.
Tým tvoří Th. Stanke (Evropská jižní observatoř, Garching bei München, Německo [ESO]), H.G. Arce (oddělení astronomie, univerzita Yale, New Haven, Connecticut, USA), J. Pali (Casa, University of Colorado, Boulder, CO, USA), B. Bergman (Department of Space, Earth and Environment, Chalmers University of Technology, Onsala Space Observatory, Onsala, Švédsko), J. Carpenter (Joint Alma Observatoř, Santiago, Chile [ALMA]), C. J. Davis (National Science Foundation, Alexandria, VA, USA), W.Dent (ALMA), J. Di Francesco (NRC Herzberg Astronomy and Astrophysics, Victoria, BC, Kanada [HAA] a Katedra fyziky a astronomie, University of Victoria, Britská Kolumbie, Kanada [UVic]), J. Eislöffel (Thu¨ringer Landessternwarte, Tautenburg, Německo), D. Froebrich (Fakulta fyzikálních věd, University of Kent, Canterbury, Velká Británie), A. Ginsburg (Department of Astronomy, University of Florida, Gainesville, FL, USA), M. Heyer (Departament of Astronomía, University of Massachusetts, Amherst, MA, USA), D. Johnstone (HAA a UVic), D. Mardones (Departamento de Astronomía, Universidad de Chile, Santiago, Chile), MJ McCaughrean (Evropská kosmická agentura, ESTEC, Nordwijk, Nizozemsko), ST Megeath (Katedra fyziky a astronomie, University of Toledo, Ohio, USA), F. Nakamura (National Astronomical Observatory, Tokio, Japan), MD Smith (Centrum pro astrofyziku a planetární vědu, School of Physical Sciences, University of Kent, Canterbury, UK), A. Stutz (Department of Astronomy, School of Astronomy, University of Concepcion, Chile), K. Radio Observatory, National Astronomical Observatory of Japan, National Institutes of Natural Sciences, Nagano, Japan), C. Walker (Steward Observatory, University of Arizona, Tucson, Arizona, USA [SO]), J. P. Williams (Institut of Astronomy, University of Hawaii at Manoa, HI, USA), H. . Peters (SO), B. Duffy (SO), J. Kloosterman (University of Southern Indiana, Evansville, IN, USA), UA Yildiz (Jet Propulsion Laboratory, California Institute of Technology, Pasadena, CA, USA) [JPL]), J. L. Pineda (JPL), C. De Breuck (ESO), Th. Klein (Evropská jižní observatoř, Santiago, Chile).
APEX je spolupráce mezi Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Provoz APEX v Chajnantoru byl svěřen společnosti ESO.
SuperCAM je projekt Steward Observatory Radio Astronomy Laboratory na University of Arizona ve Spojených státech.
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“
You may also like
-
Kompenzace spánku o víkendech může snížit riziko srdečních onemocnění o pětinu – studie | Srdeční onemocnění
-
Cesta miliardáře do vesmíru je „riskantní“
-
V lasvegaské krajské věznici byl hlášen případ planých neštovic
-
Nejvýkonnější dalekohled na Zemi zachycuje snímky černých děr v nebývalých detailech
-
Havárie asteroidu NASA Dart opravdu pokazila jeho vesmírný skalní cíl