Politika zdanění energie EU je v rozporu s klimatickými cíli, říkají auditoři – EURACTIV.com

Pokud chce Evropská unie dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu do roku 2030, musí být zdanění energie, cenová politika uhlíku a dotace z fosilních paliv více sladěny, uvedli auditoři EU v nové zprávě zveřejněné v pondělí (31. ledna).

Podle aktuální směrnice EU o zdanění energie mohou mít znečišťující zdroje energie, jako je uhlí, daňovou výhodu ve srovnání s uhlíkově účinnějšími zdroji, uvádí zpráva Evropského účetního dvora (ECA).

„Například uhlí je zdaněno méně než zemní plyn a některá fosilní paliva jsou zdaněna výrazně méně než elektřina,“ uvedl ECA v prohlášení.

V průměru je uhlí zdaněno 2,9 EUR za megawatthodinu, zatímco zemní plyn je zdaněn 7 EUR/MWh. Elektřina je pro srovnání zdaněna 32,1 EUR/MWh, jak uvádí zpráva (viz tabulka níže).

Fosilní paliva ustupují

Navíc poklesy fosilních paliv – jako jsou nízké daně na benzín a naftu – zůstaly v posledním desetiletí konstantní, a to navzdory závazkům Evropské komise a některých členských států EU je postupně odstraňovat.

Celkově dotace na fosilní paliva dosahují více než 55 miliard EUR ročně a 15 členských států EU vynakládá více na dotace na fosilní paliva než na dotace na obnovitelné zdroje energie, poznamenali auditoři – toto číslo nezohledňuje poskytnutou finanční podporu. chudým domácnostem během probíhající plynové krize.

Vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie je do konce desetiletí snížit emise skleníkových plynů na polovinu, tento druh nesrovnalostí nemůže pokračovat, varují.

Evropská komise to uznává. V červenci loňského roku předložila revizi směrnice EU o zdanění energie, která stanoví minimální daňové sazby pro energii, včetně pohonných hmot a elektřiny.

Směrnice byla naposledy aktualizována před téměř 20 lety a nyní je „zcela nesynchronizovaná s našimi ambicemi v oblasti klimatu“, připustil komisař EU Paolo Gentiloni, když návrh loni v červenci představil.

Podle Komise se revidovaná směrnice snaží podporovat „zavádění elektřiny a alternativních paliv“, jako je obnovitelný vodík, syntetická paliva a pokročilá biopaliva.

Ústřední částí reformy je návrh přesunout celoevropský daňový systém založený na objemu – neboli eurech za litr – na daňový systém založený na energetickém obsahu nebo gigajoulech.

„Snažíme se podporovat používání biopaliv, takže přechodem na daňový základ podle energetického obsahu napravujeme tuto skrytou výhodu fosilních paliv,“ vysvětlil úředník EU. Je tomu tak proto, že jeden litr biopaliva má obvykle nižší energetický obsah než benzín nebo nafta, i když platí stejná daňová sazba.

Zatlačit zpátky

Revize směrnice o zdanění energie však bude politicky obtížná, protože vyžaduje jednomyslnost členských států EU, což znamená, že jediná země EU může reformu vetovat.

A někteří už vyjádřili výhrady. Česká republika například varovala před sociálními důsledky náhlého přechodu k ekologičtějšímu zdanění.

„Česká republika odmítá jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zdražení energetických produktů a elektřiny,“ uvedla v prosinci pro EURACTIV.cz mluvčí českého ministerstva financí.

„Hrozí masivní odpor, pokud přijdeme s těmito návrhy příliš razantně a pokud se o ně v ekonomické realitě pokusíme rychle,“ dodal Ondřej Kovařík, český europoslanec z centristické skupiny Renew Europe v Evropském parlamentu.

České sny vysvětlují částky, které domácnosti utrácejí za pohonné hmoty na vytápění a dopravu. Pro nejchudší v Česku a na Slovensku mohou výdaje za energie představovat více než 20 % jejich příjmů, poznamenal auditor EU.

Zpráva také poukázala na protesty „žlutých vest“ ve Francii v roce 2018 jako na varovný příběh a poznamenala, že hnutí vyvolala uhlíková daň, která zvýšila cenu benzínu a nafty o 0,10 EUR u pumpy.

Aby se zmírnilo riziko odmítnutí daňových reforem, auditoři poukázali na řadu řešení, jako je „snížení ostatních daní“ nebo „aplikace přerozdělovacích opatření“, jako jsou kompenzace pro nejvíce postižené domácnosti.

„Hlavní výzvou je podle našeho názoru to, jak posílíme vazby mezi regulačními a finančními opatřeními a jak mezi nimi najdeme správnou kombinaci,“ řekl Viorel Ştefan, člen Evropského účetního dvora odpovědný za přezkum.

Další překážkou reformy je Polsko, které pohrozilo uvalením „veta na všechny záležitosti vyžadující jednomyslnost v EU“, dokud Komise neuvolní platby Varšavě, které jsou zadržovány kvůli pokračujícímu sporu o nezávislost Polska. soudci.

Polsko také obecněji varuje před ekologickými reformami navrhovanými EU, protože podle nich hrozí neúměrný dopad na nejchudší domácnosti v EU v současném kontextu vysokých cen energií.

[Edited by Zoran Radosavljevic]