Proč by spravedlivé volby ve Venezuele mohly ovlivnit osud milionů migrantů – a Joe Bidena

CNN
—

Malý kout Venezuely se pomalu šíří po Avenue 77 v Bogotě, hlavním městě Kolumbie.

Městské mapy oficiálně označují tuto čtvrť jako Junir II („sjednocení“)Ale mnoha jeho obyvatelům je známá jako… Okolí Hugo Chavezpo zesnulém venezuelském prezidentovi.

Mnoho Venezuelanů, kteří uprchli ze své země během posledních deseti let nebo déle, nyní nazývá Bogotu svým domovem. Město je plné neformálních komunit, kde se migranti scházejí, aby si navzájem pomáhali integrovat se a bojovat s depresí a steskem po domově.

Maria Alvarez je jednou z těchto přistěhovalců. Maria, 27letá svobodná matka z Valencie, opustila Venezuelu v roce 2017, když byl jejímu synovi Gabrielovi pouhý jeden rok. Od té doby se nevrátili. Gabriel zná své prarodiče jen z fotek v matčině telefonu a občasných videohovorů.

„Všichni odešli… Mám rodinu v Brazílii, Spojených státech a také tady v Kolumbii, Ekvádoru a Chile. Všichni jsme v zahraničí: moji strýcové, tety, sestřenice… Jen moje matka, otec a jeden z mých bratři zůstávají ve Venezuele,“ řekl Alvarez CNN.

Většina z těchto sedmi milionů migrantů opustila Venezuelu po roce 2014, podle OSN, uprostřed hospodářské a politické krize způsobené propadem cen ropy – jednoho z hlavních vývozních artiklů Venezuely – spojené s chronickou korupcí a špatným hospodařením ze strany vládních úředníků.

Téměř dva miliony z nich získaly pracovní povolení k práci v Kolumbii, kde se Alvarezové a mnoha jí podobným daří dobře. Po pandemii Covid jsem pomohl založit nadaci V.F univerzita 2 Poskytovat odborné lekce a psychologické poradenství Venezuelanům a Kolumbijcům. Nyní se živí jako nehtová technik a poznala nového partnera.

Navzdory tomu se stále cítí přitahována Venezuelou. „Jenom sním o tom, že se vrátím domů a budu tam žít,“ řekla CNN a plakala „Kolumbie byla dobrá a cítím se tu vítána, ale toužím se vrátit.“

Volby a důvěryhodná opozice

Ale jak si autoritativní vláda Nicolase Madura upevnila moc, sny o návratu zůstaly po mnoho let jen sny. Do teď.

Tento měsíc se ve Venezuele poprvé za deset let budou konat volby, v nichž se s Madurovou vládou utká opoziční kandidát Edmundo Gonzalez, který má věrohodnou šanci na vítězství.

V říjnu loňského roku se Maduro formálně zavázal udělit svobodné a spravedlivé volby v roce 2024 na konci dlouhého a tajného procesu vyjednávání s ministerstvem zahraničí USA.

Ale tento slib byl alespoň částečně ohrožen uprostřed nové roztržky mezi Washingtonem a Caracasem: vedoucí opoziční kandidátka Maria Corina Machado měla zakázáno kandidovat na začátku tohoto roku, stejně jako její náhradnice Corina Llores. Venezuelská vláda obvinila Bílý dům, že nezrušil všechny ekonomické sankce uvalené na vládní představitele, a v posledních týdnech byli zatčeni příznivci opozice a členové Machadova týmu.

Mnoho odborníků se však domnívá, že opozice má reálnou šanci zbavit Madura od moci do voleb plánovaných na 28. července.

Nedávné průzkumy ukazují, že Gonzalez je před Madurem o více než dvacet procentních bodů a poprvé po letech byli volební pozorovatelé z Carterova centra a Organizace spojených národů pozváni, aby pozorovali průběh voleb.

Takový náskok by udělal z Gonzaleze favorita v téměř jakékoli jiné demokracii. Jenže ve Venezuele si vláda zvykla lpět na moci. Kritici ji dlouhodobě obviňují z manipulace s hlasováním a umlčování nesouhlasu.

Protesty opozice byly v letech 2014, 2017 a 2019 opakovaně potlačeny a stovky opozičních vůdců byly zatčeny nebo vyhoštěny.

Pro mnoho lidí však letošní rok vypadá jinak.

„Osobně je pro mě těžké uvěřit, že by se Maduro vzdal moci tak jednoduše,“ řekla Laura Dibbová, expertka na venezuelské záležitosti z washingtonského úřadu pro Latinskou Ameriku.

„Nicméně, víte, pokud existuje masivní zapojení do mezinárodního monitorování a samozřejmě s tlaky zevnitř samotné vlády a mezinárodními tlaky… mohlo by to vytvořit určité cesty,“ řekla CNN.

Alvarez a mnoho dalších migrantů v Bogotě to vidí podobně: „Maduro může vyhrát volby, jen když je ukradne, ale pokud bude nová vláda, vrátím se ve stejný den nejen já, ale stovky a tisíce. Nebude dostatek letadel, aby se všichni mohli vrátit domů,“ říká Endil Gonzalez, 54letý muž z Maracaiba, který posledních pět let rozváží jídlo v Bogotě.

Právě kvůli osudu přistěhovalců, jako je Alvarezová, a milionů dalších jí podobných, jsou tyto volby tak ostře sledované.

Před pandemií bylo běžné, že venezuelští migranti hledali příležitosti v sousedních zemích, ale za poslední tři roky zemi opustilo více než půl milionu lidí. Zamířili k jižní hranici Spojených států, přesunuli se přímo přes zemi z Kolumbie do Panamy a Střední Ameriky až do severního Mexika.

Venezuelané byli druhou největší skupinou migrantů zadržených americkou celní a pohraniční hlídkou v roce 2023, celkem více než 260 000, což představuje pětinásobný nárůst. Od roku 2020, kdy byl počet migrantů nižší než 50 000, vyvíjí tlak na Bílý dům, aby příliv migrantů zastavil.

Vzhledem k tomu, že demokratická administrativa čelí v listopadu nejistým volbám a je v sázce imigrační politika, může mít tento měsíc soutěž v Caracasu vážné důsledky pro amerického prezidenta Joea Bidena.

Většina expertů, kteří mluvili s CNN, se domnívá, že pokud Gonzalez vyhraje, mnoho migrantů se rozhodne vrátit do Venezuely – ale pokud Maduro lpí na moci, více z nich bude v pokušení zamířit k hranicím USA, ať už z politických nebo praktických důvodů.

V prvních letech venezuelského migračního boomu nabízelo mnoho latinskoamerických zemí nouzová povolení a ad hoc politiku pro migranty ze země, ale nyní mnohé z těchto zemí staví bariéry, které brání volnému pohybu osob.

Kolumbie například přestala vydávat dokumenty nedávno příchozím migrantům, zatímco nově zvolený panamský prezident José Raul Molino navrhl postavit plot kolem lesů, které spojují jeho zemi s Kolumbií.

Dibb odhaduje, že do příštího roku by mohly být v pohybu až dva miliony dalších migrantů.

Bidenova administrativa přispěla k dosažení tohoto okamžiku. Madurův souhlas s uspořádáním svobodných a spravedlivých voleb přišel až poté, co Spojené státy částečně zrušily ropné sankce a poté, co byly v říjnu obnoveny lety za účelem návratu migrantů bez dokumentů do Caracasu.

Zdá se, že přímá jednání mezi Madurem a americkým ministerstvem zahraničí se zastavila, ačkoli Maduro minulý týden oznámil, že jeho hlavní vyjednavač Jorge Rodriguez uspořádal schůzku s americkými představiteli, aby rozhovory obnovil.

Washington Gonzaleze otevřeně podporuje, zřejmě proto, že věří, že přechod k demokracii ve Venezuele nejen pomůže vyjednávání o energetické a migrační politice, ale také pomůže odklonit Caracas od jeho ideologických spojenectví s Čínou, Ruskem a Íránem.

Ale protože obě země letos míří k volebním urnám, může to být to, co voliči rozhodnou v listopadu, nikoli v červenci.

„Pokud Bidenova administrativa zůstane u moci, myslím, že (bilaterální) jednání budou pokračovat,“ řekl Dib.

„Nyní, pokud existuje Trumpova administrativa, bude se pravděpodobně omezovat pouze na podnikání… bez jakéhokoli významného zvážení toho, co se stane s demokracií a lidskými právy.“