Protesty proti polské energetické politice odrážejí boj o moc | podnikání | Ekonomika a finance Novinky z německé perspektivy DW

Polští těžaři uhlí a energie v poslední době uspořádali několik protestů. Marek Lewandowski, mluvčí federace NSZZ Solidarnosc, odhaduje, že jen minulý týden se ve Varšavě zúčastnilo 7 000 až 10 000.

Poláci jsou již dlouho zvyklí na stávky horníků a často hlasité protesty, ale mnoho z nich bylo po odborech zaskočeno a zdálo se, že vláda v dubnu zprostředkovala dohodu o restrukturalizaci nemocného těžebního sektoru.

Část restrukturalizačního balíčku bude financována z peněz EU, pokud Evropská komise v červenci schválí vládní návrhy. V tom spočívá problém.

Co je za protesty?

„Hlavním důvodem protestu je nedostatečný dialog s vládou,“ řekl Lewandowski DW. „Lidé v energetických a palivových společnostech neobdrželi odpovědi na základní otázky týkající se především ochrany pracovních míst,“ uvedl Lewandowski.

„Pro našeho souseda Německo otevírá nové uhelné elektrárny a nové hnědouhelné doly, i když tvrdí, že se vzdalují od energie vyrobené tímto způsobem,“ dodal Lewandowski.

Krzysztof Gunerski, vedoucí pobočky konsorcia Solidarity ENEA Energy v Gorzow Wielkopolski, je přesvědčen, že větrná a sluneční energie nebude stačit k nahrazení uhlí, zatímco jedinou schůdnou možností je jaderná energie.

„Německo již ale říká, že nedovolí stavět jadernou elektrárnu poblíž svých hranic, takže budeme muset dovážet drahou energii z Německa, z Francie,“ řekl Junersky tiskové agentuře Associated Press.

Demonstranti také požadují podrobnosti o plánu oddělit uhelné elektrárny od energetických společností a umístit jej do Národní agentury pro energetickou bezpečnost (NABE) ve snaze poskytnout největším energetickým společnostem (PGE, Enea a Tauron) čas na přechod k ekologičtějším alternativám.

Byla již dohodnuta dohoda?

V únoru vláda představila plán na snížení podílu uhlí ve skladbě zdrojů energie na 56% do roku 2030 pomocí využití větrné, pobřežní a pobřežní solární energie ze 69,7% v roce 2020, částečně výstavbou šesti jaderných bloků.

22. dubna, po sedmi měsících vyjednávání, se vláda a odbory dohodly na sociální smlouvě pro uhelný sektor do roku 2049. Odbory však chtěly upravit konkrétní data uzavírání dolů a přesnou výši dotací na těžbu v letech 2021–2049. podle zákona.

Státní podpora a Evropská unie

Fond spravedlivého přechodu EU je 17,5 EUR (19 miliard USD) z rozpočtu EU a Fond pro obnovu COVID-19 určený na pomoc regionům při snižování fosilních paliv a jejich nahrazení ekologičtějšími podniky. Polsko zaměstnává více než polovinu evropské pracovní síly v uhelném průmyslu, a je proto v souladu s největším podílem fondu.

Skupina ClientEarth zabývající se právem na životní prostředí tvrdí, že dohoda pravděpodobně nezíská souhlas Evropské komise kvůli problémům s dodržováním vládní pomoci.

Evropská unie plánuje snížit emise uhlíku do roku 2030 na 55% pod úroveň roku 1990, což by bez Polska bylo obtížné ovlivnit. Tento cíl by vyžadoval uzavření všech uhelných elektráren v Evropě do roku 2030, mnohem dříve, než si Polsko přeje udržet některé uhelné elektrárny v provozu do roku 2049.

Už jsem začal

Koncem května Vrchní soud EU nařídil Polsku, aby okamžitě zastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turow, který je zdrojem 7% polské elektřiny.

8. června majitel největšího evropského uhelného komplexu Belchatow PGE uvedl, že operace v elektrárně skončí v roce 2036, ačkoli nedaleký důl bude fungovat o dva roky déle. PGE uvedla, že na převod místní oblasti přidělí 5 miliard zlotých (1,15 miliardy EUR; 1,3 miliardy USD), ale bude to provedeno pouze se souhlasem Fondu spravedlivého přechodu.

Polsko zaostává za svými sousedy

„Polsko má velmi odlišný výchozí bod pro transformaci než kterákoli jiná země v Evropské unii, zejména kvůli závislosti domácí ekonomiky na uhlí a nedostatku jaderné elektrárny,“ myslí si energetický analytik varšavské společnosti Dominic Prodaki tank Polityka Insight, řekl DW.

Strategie postupného ukončování dodávek uhlí byly na regionální nebo evropské úrovni do značné míry nekoordinované. Německo se rozhodlo vyřadit uhlí nejpozději do roku 2038, a totéž platí pro Českou republiku.

Německo dosáhlo největšího pokroku směrem k obnovitelným zdrojům energie a ve své skladbě zdrojů energie dosáhlo 50% obnovitelných zdrojů. Česká republika mezitím disponuje jadernou energií, která neemituje oxid uhličitý. Šest jaderných reaktorů v zemi poskytlo v roce 2019 35,2% své potřeby elektřiny.

„V Německu probíhala diskuse se všemi zúčastněnými stranami v energetickém sektoru, byl to dobře organizovaný proces,“ řekla DW Lydia Wojtal z think tanku Agora-Energiewende a bývalý polský vyjednavač o klimatu.

„V Polsku tomu tak nebylo, kde je to velmi roztříštěné, s velkými mezerami a lidé se v průběhu procesu ztrácejí. Zdá se, že to není dobře promyšlené,“ řekla.

V Polsku zatím není mnoho větrných farem, ale očekává se, že jejich počet brzy výrazně vzroste

Mají protestující nějaký bod?

„Belchatow by měl být uzavřen v roce 2036, ale hnědouhelný důl musí fungovat do roku 2038. Jaký je účel? Takové plány vytvářejí mezi pracovníky velkou nejistotu a vyvolávají protesty a frustraci,“ řekl varšavský ředitel Evropské rady pro zahraniční vztahy Piotr Buras. V rozhovoru s DW.

„Toro je dalším příkladem této chaotické a nerealistické politiky,“ řekl Boras.

„Má platit do roku 2046. To znamená, že bude uzavřeno jen několik let předtím, než se EU a Polsko stanou zcela klimaticky neutrálními. To je zcela nereálné – stane se ekonomicky neproveditelným již ve 30. letech 20. století.“

Skutečný problém, s nímž se Polsko bude potýkat, nenastane v roce 2050, ale s nedostatkem elektřiny po roce 2025, kdy bude muset být zavřena řada uhelných elektráren kvůli vysokým emisím CO2, které EU neumožňuje, nebo jednoduše kvůli jejich stáří.

Boras varoval, že neexistuje žádný plán na doplnění ztrát.

„Polská vláda už roky opakuje lež, že uhlí může a zůstane základem polské výroby energie,“ řekla DW Joanna Vlezowska, vedoucí oddělení pro klima a energii v Greenpeace Polsko.

V obchodě může být dlouhé horké léto.