Putin a Západ se hádají kvůli vojenským vazbám NATO na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu požadoval „právní záruky“, že NATO se nikdy nebude rozšiřovat na východ, čímž zvýšil sázky, když se Západ snažil reagovat na hromadění ruské armády poblíž Ukrajiny.

Pan Putin, který stále více vykresluje hluboké vojenské partnerství Ukrajiny se Spojenými státy a dalšími zeměmi NATO jako existenční hrozbu, řekl, že Moskva chce zahájit jednání se Západem o dohodě, která by vykolejila expanzi aliance. Mluvil uprostřed toho, co západní představitelé popsali jako rostoucí hrozbu vojenské akce desítek tisíc ruských vojáků shromážděných poblíž hranic s Ukrajinou – bývalým sovětským státem, který se snaží připojit k západní alianci.

„Hrozba na našich západních hranicích již stoupá, jak jsme již mnohokrát řekli,“ řekl Putin na středečním ceremoniálu pro velvyslance v Kremlu. „V našem dialogu se Spojenými státy a jejich spojenci budeme trvat na vypracování konkrétních dohod, které zakážou jakékoli další rozšiřování NATO na východ a umístění zbraňových systémů v bezprostřední blízkosti ruského území.“

Požadavek pana Putina není podstatný pro NATO, jehož představitelé říkají, že jsou odhodláni nechat každou zemi, aby si sama vybrala své aliance. Ministři zahraničí členských států NATO se ve středu sešli v Lotyšsku, bývalé sovětské republice sousedící s Ruskem, ve znamení soudržnosti aliance a podpory bývalým sovětským členským státům.

„Jen Ukrajina a 30 spojenců NATO může rozhodnout, kdy bude Ukrajina připravena vstoupit do NATO,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg novinářům v Rize, hlavním městě Lotyšska. „Rusko nemá žádné veto, Rusko nemá žádný názor a Rusko nemá právo vytvářet sféru vlivu ve snaze ovládat své sousedy.“

Zdá se však, že pan Putin prosazuje přímé rozhovory s prezidentem Bidenem, který usiluje o dialog s Kremlem a „stabilní a předvídatelné“ vztahy s Ruskem, přičemž usiluje o shodu v otázkách společného zájmu. Ruští představitelé uvedli, že se připravují na hovor nebo videokonferenci mezi oběma prezidenty začátkem tohoto měsíce a ministr zahraničí Anthony J. Blinken se má ve čtvrtek ve Stockholmu setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

„Nevíme, jestli se prezident Putin rozhodl k invazi,“ řekl pan Blinken v Rize. „Víme, že to dává schopnost to udělat v krátkém čase.“

Ve svém středečním projevu pan Putin popřel, že by Rusko ohrožovalo Ukrajinu. Místo toho Rusko podle něj jednoduše přijímá „vhodná vojenská a technická opatření“, aby reagovalo na zvýšenou aktivitu NATO na Ukrajině a v jejím okolí poblíž ruských hranic. Den předtím varoval, že pokud budou na Ukrajině rozmístěny rakety, které by mohly dosáhnout Moskvy během několika minut, Rusko odpoví stejně.

„Jen se podívejte, jak blízko je vojenská infrastruktura NATO k ruským hranicím,“ řekl Putin ve středu. „Pro nás je to víc než vážné.“

Spojené státy poskytují ukrajinským silám výcvik a protitankové zbraně v boji Ukrajiny proti separatistům podporovaným Ruskem na východě země. A v září provedl šest tisíc ukrajinských vojáků a společná cvičení NATO. Pan Putin vyjádřil zvláštní znepokojení nad aktivitou NATO v oblasti Černého moře, včetně toho, co řekl, že se přiblížily do vzdálenosti 12 mil od ruských hranic západními bombardéry schopnými jaderných zbraní.

„NATO není hrozbou pro nikoho,“ řekl generální tajemník aliance pan Stoltenberg, který odmítl myšlenku, že Rusko má důvod se takovými aktivitami znepokojovat. „Tato představa, že podpora suverénního státu NATO je provokací, je jen mylná.“

expanze na východ, včetně tří bývalých sovětských pobaltských států, Lotyšsko, Estonsko a Litva v roce 2004 – rozzlobily pana Putina a další ruské vůdce, kteří to označili za výsměch bezpečnostním zájmům Ruska, v době, kdy bylo příliš slabé na to, aby odolalo.

„Potřebujeme právní záruky,“ řekl Putin ve středu. „Ruské právní obavy v oblasti bezpečnosti byly ignorovány a stále jsou ignorovány nyní.“

Spojenci NATO v roce 2008 prohlásili, že „Ukrajina se stane členem aliance“, což je postoj, který letos znovu potvrdili. Od té doby, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a podporovalo separatisty na východě země, vzrostla na Ukrajině podpora členství v NATO.

Západní představitelé ale soukromě přiznávají, že v praxi je malá šance Ukrajiny v dohledné době vstoupit do NATO, protože v alianci nepanuje shoda ohledně míry konfrontace s Ruskem, kterou jsou její členové ochotni riskovat.

Zdá se, že pana Putina stále více znepokojuje nejen oficiální členství Ukrajiny v NATO, ale také rozmístění nového západního vojenského vybavení na Ukrajinu, včetně bezpilotních letounů poskytnutých Tureckem, který je členem NATO. V úterý řekl, že takové nasazení by mohlo překročit „červenou čáru“.

Američtí představitelé tvrdí, že Rusko přesouvá odhadem 90 000 vojáků, které má poblíž svých hranic s Ukrajinou, způsobem, který by mohl být předzvěstí invaze, a sdílí zpravodajské informace se svými spojenci. Západní představitelé řekli, že nevěří, že pan Putin učinil rozhodnutí o invazi na Ukrajinu, a že existuje příležitost pokusit se posílit odstrašení a ovlivnit jeho vládu.

Jak bude toto odstrašování vypadat, zatím není jasnéProtože Ukrajina není členem NATO. Západní představitelé však ve středu uvedli, že jsou připraveni uvalit ekonomické sankce, které by byly bolestivější než ty, které přišly po ruské anexi Krymu v roce 2014. Ředitel CIA William J. Burns předal tuto zprávu Kremlu. Když navštívil Moskvu Pan Blinken řekl minulý měsíc.

„Dali jsme Kremlu jasně najevo, že budeme rázně reagovat, včetně souboru vysoce účinných ekonomických opatření, která jsme v minulosti nepoužívali,“ řekl Blinken.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se v Rize zúčastnil schůzky svých protějšků z NATO a řekl, že jeho země potřebuje další vojenské vybavení, včetně systémů protiraketové obrany, uvedla ukrajinská agentura Ukrinform.

Podle agentury Reuters „Rusko nemůže zabránit Ukrajině v přiblížení se NATO,“ řekl Kuleba. „Jakékoli ruské návrhy na projednání s NATO nebo Spojenými státy nebo jakoukoli jinou zemí, jakékoli takzvané záruky, že se aliance nebude rozšiřovat na východ, jsou nelegitimní návrhy.“

Stephen Erlanger Přispěla zpráva z Vídně, Julian E. Barnes z Washingtonu, DC