Putin varuje Západ: Moskva má vůči Ukrajině a NATO „červenou linii“.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý důrazně varoval NATO před rozmístěním svých sil a zbraní na Ukrajině s tím, že by to byla pro Rusko červená čára a vedlo by to k důrazné reakci.

V komentáři k obavám Západu z údajného ruského záměru napadnout Ukrajinu řekl, že Moskva je znepokojena také manévry NATO poblíž jejích hranic.

Promluvte si s účastníky online investičního fóra. Putin řekl, že expanze NATO na východ ohrožuje klíčové bezpečnostní zájmy Ruska. Vyjádřil obavy, že by NATO mohlo nakonec využít ukrajinské území k rozmístění raket schopných zasáhnout Moskvu za pouhých pět minut.

„Výskyt takových hrozeb je pro nás ‚červená čára‘,“ řekl Putin. „Doufám, že toho nedosáhnou a že zdravý rozum a odpovědnost vůči jejich zemím a světovému společenství nakonec zvítězí.“

Dodal, že Rusko bylo nuceno čelit rostoucím hrozbám vývojem nových hypersonických zbraní.

„co bychom měli dělat?“ řekl Putin. „Budeme muset vyvinout něco podobného, ​​abychom se zaměřili na ty, kteří nás ohrožují. Můžeme to udělat hned.“

Řekl, že nová hypersonická střela, která má vstoupit do služby u ruského námořnictva začátkem příštího roku, bude schopna dosáhnout cílů v podobnou dobu.

„Také bude trvat pouhých pět minut, než se dostaneme k těm, kdo dávají rozkazy,“ řekl Putin.

Hypersonická řízená střela Zircon, schopná letět devítinásobnou rychlostí zvuku do vzdálenosti 1000 km (620 mil), prošla řadou testů, poslední v pondělí.

Ukrajinští a západní představitelé tento měsíc vyjádřili obavy, že ruské vojenské budování poblíž Ukrajiny by mohlo signalizovat plány Moskvy na invazi k jejímu bývalému sovětskému sousedovi. Ministři zahraničí NATO v úterý Rusko varovali, že jakýkoli pokus o další destabilizaci Ukrajiny by byl nákladnou chybou.

Kreml trval na tom, že nic takového neměl v úmyslu, a obvinil Ukrajinu a její západní podporovatele z obvinění, aby zakryl své údajné agresivní plány.

Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 poté, co byl prezident nakloněný Kremlu sesazen z moci masovými protesty a také se vrhlo na separatistické povstání, které propuklo na východě Ukrajiny.

Začátkem tohoto roku eskalace porušování příměří na východě a koncentrace ruských sil poblíž Ukrajiny vyvolaly obavy z války, ale napětí se uvolnilo, když Moskva po dubnových manévrech stáhla většinu svých sil.

Putin tvrdil, že aby se předešlo napětí, měly by Rusko a Západ vyjednat dohody, které by chránily bezpečnostní zájmy obou stran.

Odpověděl na otázku, zda Rusko napadne Ukrajinu. „Pokud o to budeme upřímně usilovat, nikdo se nebude bát žádné hrozby.“

Ruský vůdce poznamenal, že Rusko je znepokojeno cvičeními NATO v blízkosti svých hranic, s odkazem na nedávné cvičení, které zahrnovalo americké strategické bombardéry.

„Strategické bombardéry, které nesou přesné zbraně a jsou schopné nést jaderné zbraně, letěly 20 kilometrů (12 mil) od našich hranic,“ řekl Putin. „Je to pro nás hrozba.“

Po posílení ruských sil poblíž Ukrajiny začátkem tohoto roku uspořádali Putin a americký prezident Joe Biden červnový summit v Ženevě, kde se dohodli na zahájení dialogu o strategické stabilitě a kybernetické bezpečnosti. Putin v úterý ocenil diskuse o kybernetické bezpečnosti mezi ruskými a americkými experty a řekl, že „stejně jako v případě pandemie je nutné spojit úsilí, abychom pracovali efektivně“.

Tisková tajemnice Bílého domu Jen Psakiová na dotaz ohledně zpráv týkajících se plánů na telefonát mezi Bidenem a Putinem příští měsíc novinářům v úterý na palubě Air Force One řekla, že „v tuto chvíli nemá nic, co by mohla předvídat nebo zkoumat“, a dodala, že „je jasné, že zůstáváme. v kontaktu a sledovat summit letos v létě na vysoké úrovni se svými ruskými protějšky.

V reakci na otázku o hrozbě ruské invaze na Ukrajinu Psaki řekl: „Jsme velmi znepokojeni zvýšenou rétorikou, vojenskými zprávami o hromadění armády na hranicích.“

Když se v Rusku zeptali na možnost, že by Biden usiloval o druhý mandát v Rusku, Putin řekl, že věří, že to pomůže politické stabilitě ve Spojených státech. Ruský prezident se připojil k jeho plánům na znovuzvolení.

Přestože se Putin ještě nerozhodl, zda bude kandidovat na další funkční období, než mu v roce 2024 skončí jeho současné funkční období, řekl, že vyhlídka na jeho setrvání v úřadu pomohla stabilizovat Rusko.

Devětašedesátiletý prezident je u moci více než dvě desetiletí – déle než kterýkoli jiný vůdce v Kremlu od dob sovětského diktátora Josifa Stalina. Ústavní dodatky schválené v roce 2020 obnovují Putinovy ​​limity předchozího funkčního období a umožňují mu kandidovat na prezidenta ještě dvakrát a zůstat u moci až do roku 2036.

„V souladu s ústavou mám právo být zvolen, abych se ucházel o nové funkční období, ale ještě jsem se nerozhodl, jestli to udělám, nebo ne,“ řekl Putin. „Existence tohoto práva už ale stabilizuje vnitropolitickou situaci.“

V reakci na otázku týkající se hromadění jaderných zbraní v Číně Putin řekl, že Rusko se tím neznepokojuje a dodal, že úzké vazby mezi Moskvou a Pekingem jsou „klíčovým faktorem pro globální stabilitu“.

___

Spisovatelka Associated Press Alexandra Jaffe přispěla k této zprávě z Air Force One.