Rada by se měla vrátit k původnímu znění směrnice pro pracovníky platforem – EURACTIV.com

Ministři minulý týden nedosáhli dohody o pokynech pro pracovníky platforem, řekl komisař Nicholas Schmidt EURACTIVu v rozhovoru, protože přetrvávají obavy ze spuštění právní domněnky zaměstnání a výjimek z ní.

Směrnice, kterou Komise poprvé navrhla v prosinci 2021, stanoví právní domněnku zaměstnání pro „samostatně výdělečně činné“ pracovníky platforem, kteří jsou nesprávně zařazeni. Snaží se také regulovat řízení algoritmů na pracovišti – poprvé na úrovni EU.

Komise odhaduje, že až 5,5 milionu pracovníků na platformě EU může být nesprávně klasifikováno z celkových 28 milionů. Očekává se, že toto číslo do roku 2025 dosáhne 43 milionů. O rok později se však tato dokumentace ukazuje jako rozdělující.

„Všichni souhlasíme s tím, že je třeba něco udělat pro lidi pracující na platformě,“ řekl pro EURACTIV komisař Schmidt. Složitost spisu a jeho dopady na pracovní právo, které je vnitrostátní jurisdikcí, však do značné míry rozdělily národní delegace v Radě Evropské unie, pokud jde o ambice a rozsah textu.

Schmidt řekl, že rozkol je mezi „ti, kteří preferují jasnou a silnou legislativu“ a těmi, kteří věří, že růst odvětví je na prvním místě a chtějí, aby byla právní domněnka odstraněna.

Sedm zemí – včetně Belgie, Řecka, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Portugalska a Španělska – hlasovalo proti nejnovějšímu českému řešení s odůvodněním, že „nepředstavuje krok vpřed“, slovy španělského ministra práce a sociálních věcí Ekonomika. Yolanda Diazová. Doporučují návrat k ambicióznějšímu textu pro labouristický mandát.

Vzhledem k tomu, že se Rumunsko a Německo zdržely hlasování, je menšina v opozici a jednání jsou na mrtvém bodě.

Nepodceňujte „vyvážený“ text.

Původní text výboru identifikoval pět kritérií, která by mohla naznačovat sekundární spojení mezi pracovníkem a platformou. Patří mezi ně prémie, jednotné požadavky, dohled nad výkonem, zákaz pracovníků organizovat si vlastní pracovní režim a omezení možnosti pracovat pro někoho jiného.

Právní domněnka zaměstnání se uplatní, pokud pracovník splní dvě z těchto pěti kritérií. Platformy pak mají právo vyvrátit domněnku, pokud poskytnou relevantní důkazy, že pracovník je „skutečně“ samostatně výdělečně činný.

Tato formulace je podle komisaře „velmi vyváženým“ návrhem.

To, že se Čechům podařilo zvýšit laťku na tři kritéria ze sedmi, „pro mě není zlepšení, je to oslabení předpokladu,“ řekl komisař.

Varoval také před novými výjimkami z předpokladu, které přidali Češi po tlaku více proplatformních delegací.

Dvě části textu vystupují v Schmittových očích jako zvlášť problematické. Za prvé, klauzule uváděla, že pokud platforma splňuje jedno z kritérií pro předpokládanou zaměstnanost „pouze v důsledku jejího souladu“ s vnitrostátním právem, nelze tato kritéria považovat za splněná.

Zadruhé, český text dává členským státům volnost, aby tento předpoklad nepoužily, pokud je zřejmé, že bude vyvrácen.

„Nemůžeme vytvořit precedens, který říká ‚tady máme legislativu EU, ale kdybych měl ve své zemi jiný druh legislativy nebo kolektivní smlouvu, neaplikoval bych právo EU‘,“ řekl Schmidt.

Výsledkem jednání mezi ministry na poslední chvíli bylo uvolnění ustanovení o výjimce, přičemž znění se přiblížilo původnímu návrhu výboru v textu, který viděl EURACTIV ze dne 8. prosince.

K uzavření obchodu to však ještě nestačilo.

Algoritmická správa by měla obejít obecné nařízení o ochraně osobních údajů

Komisař také varoval před omezováním řízení algoritmů – odvážným novým krokem komise k regulaci používání algoritmů při určování úkolů, mezd, bonusů, propouštění atd. pro pracovníky platformy.

České předsednictví omezilo problematiku řízení algoritmů na ty z obecného nařízení o ochraně osobních údajů [General Data Protection Regulation]“rámec EU pro ochranu údajů. To znamená, že algoritmy platformy by neměly být schopny používat osobní údaje při rozhodování o práci osoby.“

Schmidt řekl, že to nejde dostatečně daleko a algoritmy řízení „jdou mnohem hlouběji“, což přímo ovlivňuje pracovní podmínky.

Schmidt řekl, že zvýšení transparentnosti algoritmů, zajištění dostupnosti informací pro všechny pracovníky a zapojení někoho do smyčky pro jakékoli významné algoritmické rozhodnutí, jako je propuštění.

Komisař zdůraznil, že cílem směrnice není vytvořit „omezení“ pro platformy v celé EU. Místo toho zaručuje, že se tento nový technologický sektor „nemůže rozvíjet podle nejnižších možných sociálních standardů“.

Komisař dodal, že sociální závazky nemohou být „upravující proměnnou“ pro ekonomický růst platforem.

Nastal čas, aby české předsednictví v Radě Evropské unie dospělo ke kompromisu a nyní je na švédském předsednictví, aby spis převzalo.

Stockholm byl ohledně scénáře od začátku zdrženlivý, přičemž sociální vyjednávání a kolektivní smlouvy byly jádrem jejich pracovních pravidel.

[Edited by Luca Bertuzzi/Nathalie Weatherald]