Jen málo zemí bylo schopno zvrátit škody, které pandemie Covid-19 napáchala na veřejných financích, podle Fitch Ratings. Se zpomalením globálního růstu v letech 2022–2023 by vysoká úroveň vládního dluhu/HDP mohla ponechat mnoha státům menší fiskální flexibilitu na podporu hospodářského růstu a zranitelných sektorů populace než jiné nedávné vnější šoky.
Fitch očekává, že poměr vládního dluhu k HDP bude do konce roku 2022 na úrovni roku 2019 nebo nižší pouze ve 20 ze 119 zemí v našem hodnoceném portfoliu. K tomu dochází navzdory neočekávaně silným finančním výsledkům a růstu nominálního HDP v roce 2021, které pomohly posunout výhled na stabilní od negativního u některých státních ratingů, například v Latinské Americe a Spojených státech. Afrika a Blízký východ mají nejvyšší poměr dluhu k HDP ze zemí v roce 2022 ve srovnání s rokem 2019. Většina z nich jsou země vyvážející ropu, které těžily z vyšších cen ropy.
Podíl vlád, které vrátily dluh/HDP na úroveň před pandemií, je nižší ve východní Evropě a Latinské Americe. Ve východní Evropě to částečně odráží finanční propad v roce 2022 spojený s následky rusko-ukrajinské války. Poměr dluhu k HDP však zůstává nižší, než byl průměr v letech 2015–2019 pro téměř třetinu vlád v regionu. V Latinské Americe dosáhla stejného zlepšení ve srovnání s lety 2015–2019 pouze Jamajka.
Nedávné zrychlení inflace v mnoha zemích může zpočátku snížit dluh/HDP zvýšením úrovně nominálního HDP a rychlejším zvýšením fiskálních příjmů než výdajů, zejména u vývozců komodit. Snahy o strukturální fiskální konsolidaci, které vyžadují vyšší daně nebo nižší veřejné výdaje, však pravděpodobně vyvolají sociální a politické třenice, protože domácnosti a firmy čelí tlakům na příjmy související s inflací. Ve skutečnosti většina států již uvolnila fiskální politiku, aby vyrovnala část dopadu vyšších cen na domácnosti a podniky.
Mezitím vysoká inflace také zvyšuje nominální úrokové sazby, zvyšuje náklady na státní půjčky a také způsobuje slabé směnné kurzy na některých rozvíjejících se trzích, které zvyšují zátěž související se splácením dluhu denominovaného v cizí měně. Dopad vyšších sazeb na výpůjční náklady bude v různých částech světa patrný různou rychlostí, což bude odrážet rozdíly ve faktorech, jako je rychlost a velikost rostoucích úrokových sazeb, trvání dluhu a podíl dluhu spojený s inflací, na pohyblivé kurzy nebo kurzy v cizí měně.
V západní Evropě, kde je držba dluhu obecně vysoká a politické úrokové sazby rostly relativně pomalu, téměř tři čtvrtiny vlád zaplatí v roce 2022 nižší úrok jako podíl na HDP než v roce 2019, před pandemií. Velká Británie, kde sazby rostly rychleji a nástroje spojené s RPI představovaly 31 % dluhu, což je výrazná výjimka, přičemž úrok/HDP se za dané období zvýšil o 1,3 procentního bodu. Naproti tomu průměrné úrokové platby v subsaharské Africe v roce 2022, ve výši 2,7 % HDP, budou již o 0,4 procentního bodu vyšší než v roce 2019 a o více než 1 pb vyšší v zemích jako Ghana a Namibie a Uganda.
Řada velkých otřesů globální ekonomiky činí veřejné finance mnoha vlád ještě zranitelnějšími. Trajektorie dluhu/HDP je nejdůležitější ratingovou citlivostí pro několik států s negativním výhledem v současnosti, včetně České republiky, Francie, Keni, Severní Makedonie, Filipín, Rumunska a Rwandy. Očekáváme, že dluh/HDP v roce 2022 zůstane výrazně nad úrovněmi z roku 2019 napříč všemi těmito vládami, i když hluboko pod svým pandemickým vrcholem ve Francii. Jinde zůstanou ratingy a budoucí vyhlídky citlivé na fiskální tlaky spojené se zpomalením růstu nebo potenciální recesí, které by mohly být zhoršeny rostoucími náklady na obsluhu dluhu a fiskálním úsilím čelit inflaci.
Zdroj: Fitch Ratings
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“