Růstové a inflační vyhlídky EU se zhoršují s blížící se energetickou krizí

Brusel se chystá dále snížit svou prognózu růstu a zvýšit prognózu inflace, protože energetická krize způsobená ruskou invazí na Ukrajinu vrhá stín na ekonomiku EU.

Podle návrhu prognózy Evropské komise, který bude zveřejněn v pondělí, se očekává, že Evropská unie i eurozóna letos vzrostou o 2,7 procenta, přičemž předchozí prognóza o 4 procenta chybí. Očekává se, že v roce 2023 růst dosáhne 2,3 procenta.

Očekává se, že inflace letos vzroste na více než 6 procent jak v EU, tak v eurozóně, přičemž v některých zemích střední a východní Evropy pravděpodobně dojde v roce 2022 ke zvýšení cen.

Inflace v eurozóně má v roce 2023 klesnout na 2,7 procenta. Toto číslo je však stále nad 2procentním cílem Evropské centrální banky, což zdůrazňuje křehkou rovnováhu, které tvůrci politik čelí v prostředí vlažného růstu a rostoucích cen.

Minulý týden šéfka centrální banky Christine Lagardeová naznačila, že podpoří zvýšení klíčových sazeb v červenci, čímž připraví půdu pro první zvýšení za více než deset let. Výbor již dříve očekával, že inflace v příštím roce klesne pod cílovou úroveň ECB.

Náklady na energii prudce vzrostly a důvěra po invazi na Ukrajinu zakolísala.

Členské státy EU prosadily pět kol sankcí a nyní dokončují balíček zaměřený na ropný sektor. Tato opatření však musí být ještě schválena, vzhledem k odporu členských zemí EU, které na ruskou ropu silně spoléhají – zejména Maďarska.

Představitelé Komise pokračují v jednáních s Budapeští a také s Českou republikou a Slovenskem o zvláštních podmínkách, které jim pomohou postupně ukončit ruskou energetiku.

I když je evropská ekonomika v letošním roce stále připravena na expanzi, Komise zdůraznila, že část růstu je způsobena statistickým zvýšením dynamiky, která narostla v loňském roce. Mezitím rostou hrozby pro růst.

Návrh analýzy komise uvádí, že pokud dojde k úplnému přerušení dodávek plynu z Ruska spolu s rostoucími cenami energetických komodit, ekonomika utrpí další škody.

Růst v letošním roce by se podle tohoto scénáře snížil o 2,5 procentního bodu na pouhých 0,2 procenta, zatímco o jeden procentní bod by se snížila prognóza růstu pro rok 2023. Inflace by byla o tři procentní body vyšší než základní projekce v roce 2022 a o procentní bod vyšší v roce 2022. 2023.

Někteří ekonomové chtějí, aby Evropská komise příští rok oznámila další pozastavení pravidel pro schodek a dluh.

Spolu s cenami energií, které v dubnu na Blízkém východě meziročně vzrostly o 38 procent eurozónyDomácnosti zasáhly rostoucí náklady na potraviny, které ve stejném období vzrostly o více než 6 procent.

Průmyslovou výrobu nadále brzdí narušení dodavatelského řetězce. Tvrdé odstavení Číny kvůli Covid-19 dále poškozuje globální obchod, zatímco výhled USA je stále nejistější vzhledem k tomu, že Federální rezervní systém potřebuje potlačit inflaci, aniž by uvalil příliš přísná opatření na aktivitu.

Navzdory hrozivému výhledu výbor stále očekává, že nezaměstnanost bude po nárůstu vyvolaném Covid-19 nadále klesat. Podle návrhu prognózy míra nezaměstnanosti v eurozóně klesne z loňských 7,7 procenta na 7,3 procenta v roce 2022 a v roce 2023 dále klesne na 7 procent.

Očekává se také postupné zlepšování rozpočtové bilance. Očekává se, že celkový schodek v rozpočtu eurozóny se sníží z loňských 5,1 procenta HDP na letošních 3,7 procenta a v roce 2023 na 2,5 procenta.