Šéf finské vojenské aliance řekl, že Finsko vstoupí do NATO v úterý | Zprávy o NATO

Finsko se stalo 31. členem největší světové vojenské aliance, což vyvolalo varování ze strany Ruska.

Finsko se v úterý stane 31. členem největší světové vojenské aliance, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, čímž Rusko varovalo, že v reakci posílí svou obranu.

„Toto je historický týden,“ řekl Stoltenberg novinářům v pondělí, v předvečer jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. „Od zítřka bude Finsko plnoprávným členem koalice.“

Řekl, že doufá, že Švédsko, které požádalo o členství ve stejnou dobu jako Finsko, by mohlo v nadcházejících měsících vstoupit do NATO.

Bývalý norský premiér řekl, že v úterý odpoledne „zde v sídle NATO poprvé vztyčíme finskou vlajku. Bude to dobrý den pro bezpečnost Finska, pro bezpečnost Severu a pro NATO jako celek.“

Stoltenberg řekl, že Turecko, poslední země NATO, která ratifikovala členství Finska, v úterý doručí své oficiální texty americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi. Stoltenberg řekl, že příště vyzve Finsko, aby udělalo totéž.

Slavnosti se zúčastní finský prezident Sauli Niinisto a ministr obrany Antti Kakkonen spolu s ministrem zahraničí Pekkou Haavistem.

„Je to pro nás historický okamžik,“ uvedl Haavisto v prohlášení. Pro Finsko bude nejdůležitějším cílem setkání zdůraznit podporu NATO Ukrajině, zatímco Rusko bude pokračovat v nezákonné agresi. Usilujeme o posílení stability a bezpečnosti v celém euroatlantickém regionu.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško uvedl, že Moskva odpoví na vstup Finska do NATO posílením své obrany.

„Posílíme naše vojenské schopnosti na západě a severozápadě,“ řekl Grushko v poznámkách, o nichž informovala státní agentura RIA Novosti. „V případě rozmístění sil dalších členů NATO na území Finska podnikneme dodatečné kroky k zajištění vojenské bezpečnosti Ruska.“

Oznámení o vstupu Finska přišlo poté, co finští voliči o víkendu podpořili konzervativní strany ve volbách a odepřeli levicové premiérce Sanně Marinové další funkční období. Marin prosazovala, aby její země vstoupila do NATO.

Severní sousedé Finsko a Švédsko opustili své tradiční pozice vojenské neangažovanosti a hledali ochranu pod bezpečnostním deštníkem NATO poté, co Rusko před více než rokem napadlo Ukrajinu.

Všech 30 současných členů podepsalo přístupové protokoly Finska a Švédska. Poté Türkiye a Maďarsko odložily proces o několik měsíců, ale vycouvaly z Finska. Turecko hledalo záruky a ujištění od obou zemí, zejména s ohledem na konfrontaci skupin, které považuje za „teroristické“ organizace. Maďarské požadavky nebyly nikdy explicitní.

NATO musí přijetí nových členů jednomyslně schválit. Před summitem NATO v litevském Vilniusu, který se bude konat 11. až 12. července, chtějí představitelé NATO přivést Švédsko do čela.

„Švédsko není samo,“ řekl Stoltenberg. „Švédsko je tak blízko, jak jen může být plnoprávným členem.“