Směrnice EU o ochraně oznamovatelů – Jak postupují členské státy? | NAVEX Global

[author: Keith Taylor]

S méně než šesti měsíci až 17^Desátý Termín pro prosinec 2021, kdy mají členské státy EU změnit směrnici o ochraně oznamovatelů (2019/1937), je pokrok stále velmi smíšený.

Pouze jeden z 27 členských států دولة – Dánsko – Dokončená konverze směrnice, s novým zákonem o ochraně informátorů, který byl vydán 24. prosince^Desátý Červen 2021. Ze zbývajících 26 členských států 21 zahájilo proces přechodu. Jsou však v různých fázích legislativního procesu, od zavedení návrhů zákonů, čtení návrhů návrhů zákonů až po veřejné konzultace. Zdá se, že posledních pět členských států – Rakousko, Kypr, Maďarsko, Lucembursko a Malta – nezačalo s přeměnou směrnice na vnitrostátní právo.

otáčení překážek عقب

K pomalému tempu transformace přispěla řada faktorů, a to jak ve všech členských státech, tak v některých jednotlivých případech.

epidemický

Je zřejmé, že program Covid-19 měl významný dopad – většina zemí odložila legislativní úsilí v mnoha oblastech, aby se zaměřila na reakci na pandemii. Je ironií, že samotná reakce – zejména to, jak probíhá rozsáhlé zadávání veřejných zakázek mimo běžné kanály – vyvolala větší kontrolu a zdůraznila potřebu chránit oznamovatele potenciálních případů korupce, a to i v době veřejné krize.

Byrokracie je pomalý proces

Některé země již mají nebo mohou mít brzy problémy s přijímáním právních předpisů během současných legislativních období. To vytváří riziko, že dlouhodobý právní proces nebude dokončen včas, a bude muset začít znovu, a to efektivně od nuly, čímž se eliminuje možnost dokončení převodů před prosincovým termínem.

Pozoruhodný příklad toho lze vidět v České republice (Česká republika), kde jsou parlamentní volby naplánovány na začátek října. Přestože převody směnných kurzů prošly většinou ve 12 letech^Desátý Květen 2021, současný návrh Pirátské strany proti Zrychlete termíny vyjednávání Legislativní proces byl brzy odmítnut a zanechal pochybnosti o dokončení převodu.

Rozbalit nebo nerozbalit

Snad největší překážkou v tom však byla debata o tom, zda by členské státy měly rozšířit působnost nových zákonů nad minimální požadavky stanovené ve směrnici. EU opakovaně vyzvala členské státy, aby zavedly normy, které jdou nad rámec minimálních požadavků, zejména pokud jde o ochranu těch, kdo ohlásí porušení vnitrostátního práva, nejen práva EU.

Pozn: Evropská unie nemá pravomoc vydávat právní předpisy týkající se vnitrostátního práva. Omezilo se to na vypracování směrnice, která by se týkala pouze ochrany oznamovatelů v oblasti předpisů EU, s ustanoveními a doporučeními, které by členským státům umožnily rozšířit rozsah převodu nad „minimální požadavky“ určené k vytvoření první předplatitel. Základní.

Tato překážka se do značné míry projevila ve střetu zájmů mezi dotčenými stranami. Například v Německu se obchodní a soudně orientované skupiny nedokázaly dohodnout na rozsahu přeměny, protože rané skupiny odolávaly pokusům rozšířit legislativu nad minimální požadavky. Návrh zákona předložený německému parlamentu v prosinci 2020 byl Později odmítl V dubnu 2021 se ústřední argument týkal zátěže, kterou má podnikům klást.

Jak může vypadat „škálování“?

O konečném rozsahu vnitrostátních převodů zůstává mnoho otázek. Uvidí se, zda země zaujmou či nikoli „doslovný“ přístup, který bude uplatňovat pouze minimální požadavky stanovené ve směrnici, nebo zda podle doporučení využijí příležitosti k rozšíření a vytvoření pevnějšího rámce.

Snad nejdůležitější volbou pro členské státy je, zda by se směrodatné převody měly vztahovat na porušení vnitrostátního práva i práva EU. Jedná se o velmi důležitý rozdíl, protože selhání takového rozšíření rozsahu působnosti může vést k vytvoření nevyváženého systému, v němž budou lépe chráněni ti, kdo ohlásí menší porušení práva EU, než ti, kteří ohlásí závažná porušení vnitrostátního práva.

Ačkoli se některé země snaží tuto příležitost co nejlépe využít a dále rozšířit ochranu. Například Rumunsko navrhlo, aby zahrnovalo jeho převod نقل „Jakékoli porušení zákonné povinnosti, jakož i jednání a opomenutí, která jsou v rozporu s předmětem nebo účelem zákona, včetně nedodržení etických a profesních pravidel.“.

Otázka anonymního hlášení byla rovněž široce diskutována. Ačkoli pokyny jasně stanoví, že anonymním oznamovatelům by měla být poskytována stejná úroveň ochrany jako všem ostatním, nezahrnuje žádnou povinnost organizací skutečně reagovat a vyšetřovat zprávy z anonymních zdrojů.

PoznHistoricky argument, že zprávy z anonymních zdrojů je obtížné vyšetřit a dokázat, mohl mít opodstatnění. Samotný technologický pokrok, například schopnost poskytovat obousměrnou šifrovanou komunikaci, však znamená, že lze snadno dosáhnout sledování anonymních hlášení a získávání dalších informací od oznamovatelů, aniž by byla ohrožena jejich anonymita.

Mezi další důležité oblasti projednávané různými členskými státy patří:

• Opatření na ochranu oznamovatelů v oblasti národní bezpečnosti a obrany (např. Estonsko)
• Ustanovení o finanční a psychologické podpoře oznamovatelů (např. Francie)
• Zavedení osobní odpovědnosti pro lidi, kteří se pomstili oznamovateli (např. Bulharsko)
• Rozšiřte definici toho, kdo může být oznamovatelem (např. Portugalsko)

Co udělali Dánové?

Nyní, když se Dánsko stalo první členskou zemí, která směrnici přijala do vnitrostátního práva, bude zbytek EU bezpochyby upírat zrak na standardy a potenciální precedenty stanovené při dokončení jejich převodů.

legislativa Tvoří trochu rovnováhu mezi zúčastněnými stranami a v některých oblastech rozšiřuje rozsah působnosti, zatímco v jiných implementuje minimální požadavky. Výsledkem je nový dánský zákon o ochraně oznamovatelů:

• Zahrnuje hlášení o porušování nejen právních předpisů EU, ale také vnitrostátních právních předpisů a porušení závažné povahy (včetně úplatků, korupce a sexuálního obtěžování)
• Poskytuje ochranu oznamovatelům, kteří se za určitých okolností rozhodnou veřejně hlásit (například v případě bezprostřední hrozby)
• Nezahrnuje ochranu zpráv o otázkách národní bezpečnosti, záležitostech, na které se vztahuje zákonná výsada, ani zdravotních informací, na které se vztahuje zákon o zdraví
• Nezahrnuje žádné požadavky na organizace, aby odpovídaly na anonymní informátory nebo aby je vyšetřovaly

co se děje?

Je velmi pravděpodobné, že se v příštích několika měsících setkáme s návalem aktivity ze strany členských států, které budou usilovat o dokončení přechodu před termínem. Uvidí se, zda se všem zemím podaří dosáhnout tohoto cíle.

I když však nebudou převedeny, budou v každém členském státě od 17 let nadále platit minimální požadavky směrnice^Desátý Prosinec EU neposkytla žádné náznaky, že se tato lhůta prodlouží, takže organizace musí jednat odpovídajícím způsobem a využít příležitosti k zavedení procesů zahrnujících globální osvědčené postupy a zajistit, aby byly připraveny na jakékoli události.

Další informace o mentoringu

Podívejte se na původní článek v galerii „Risk & Compliance Matters“