Solidaritu EU v oblasti plynu komplikuje nedostatek dohod o sdílení paliva

Evropská unie tento týden uzavřela dohodu o řešení krize dodávek plynu, ale aby to fungovalo, musí členské státy uzavřít dvoustranné dohody o sdílení plynu a v současnosti většina z nich takovou dohodu nemá.

Podařilo se zajistit pouze šest takových dohod, takže většina z 27 zemí EU nemá přísné podmínky ohledně toho, jak a kdy se plyn zapojí do krize v dodávkách nebo jakou finanční kompenzaci mohou nabídnout nebo získat výměnou za to.

„(Dvoustranné dohody) jsou skutečně… jediná věc, která na konci dne vydrží, pokud dojde ke skutečné krizi dodávek,“ řekl Christian Eigenhofer, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro evropská politická studia.

„Upravují právní, kompenzační a finanční záležitosti, stejně jako omezení infrastruktury,“ řekl.

Země Evropské unie se v úterý dohodly na snížení spotřeby plynu o 15 % během zimy, protože se obávají, že Rusko zcela zastaví toky plynu, aby naplnilo zásoby a uvolnilo palivo, aby se mohlo podílet na krizi dodávek.

Je ale na jednotlivých státech, aby si urovnaly, jak k tomuto sdílení paliva v praxi dochází.

Zákony Evropské unie ukládají členským státům povinnost posílat plyn do sousední země, jejíž domácnosti nebo základní služby, jako jsou nemocnice, čelí vážnému nedostatku. Aby toho dosáhly, vlády sjednávají bilaterální dohody. Těchto šest dohod se však zatím vztahuje pouze na osm zemí – mimo jiné mezi Německem, Rakouskem, Estonskem, Lotyšskem, Itálií a Slovinskem.

„To nestačí,“ řekla minulý měsíc šéfka energetické politiky EU Kadri Simpsonová a vyzvala země, aby učinily další opatření.
Vládní představitelé uvedli, že hrstka zemí vyjednává nové dvoustranné dohody. Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že německo-česká dohoda by měla být podepsána do zimy a že Německo pracuje na dalších dohodách s Polskem a Itálií.

Ale některé země, které jsou silně závislé na ruském plynu – jako například vnitrozemské Maďarsko, které bylo proti dohodě z tohoto týdne – žádný nemají. Itálie a Francie jsou největšími spotřebiteli plynu v Evropské unii po Německu jako ekonomické velmoci. Itálie má pouze jednu dvoustrannou dohodu o nouzovém sdílení plynu a Francie žádnou.

Vysoký italský představitel uvedl, že jeho země vyjednává s Řeckem dohodu o skladování plynu. Francouzské ministerstvo energetiky na žádost o komentář okamžitě neodpovědělo.

Cílem solidárních dohod je vyhnout se panické reakci, pokud skutečně dojde ke krizi dodávek, a snížit riziko, že země budou hromadit palivo a odmítnou pomoci svým sousedům.

Záruka sdílení plynu
Simon Tagliabitra, vedoucí pracovník think-tanku Bruegel, navrhl, aby EU zavedla širší kompenzační systém, kdy státy platí ostatním členským státům za poskytování a účast na plynu.

„Bez tohoto kompenzačního mechanismu bude obtížné zajistit solidaritu,“ řekl s tím, že jako první by mělo přispět Německo, největší evropská ekonomika, která je vysoce závislá na ruském plynu.

Bez přísnějších podmínek pro sdílení plynu, dodal Tagliabitra, „možná neuvidíme, jak se veškerá solidarita, kterou v současnosti vidíme na papíře, promění v molekuly pohybující se po Evropě.“

Myšlenka kompenzace se může líbit zemím jako Řecko a Španělsko, které se zpočátku zdráhaly požádat Brusel, aby spotřeboval méně plynu na pomoc zemím, které si léta budovaly užší energetické vazby s Moskvou.

Španělsko není závislé na ruském plynu a diplomaté EU uvedli, že výzva Bruselu k solidaritě rozzlobila některá hlavní města, která jsou i nadále nespokojená s ostrou kritikou Německa vůči hospodářské politice jižních zemí během minulých finančních krizí.

Poté, co země Evropské unie v úterý souhlasily s omezením plynu, zvolila španělská ministryně energetiky Teresa Ribera smířlivější tón a vyjádřila ochotu posílit schopnost Španělska dovážet LNG „ve prospěch všech“.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck se také zavázal, že „v rámci evropské solidarity“ udrží plyn do svých sousedů včetně Rakouska a České republiky.

Německo je zdaleka nejaktivnější zemí ve snaze o ujednání o solidaritě se svými sousedy. Kromě toho, že jsou německé plynovody největším spotřebitelem plynu v Evropě, jsou žilami, kterými se plyn dostává do mnoha středo- a východních států.

Zdá se, že někteří nechtějí spolupracovat. Maďarsko tento měsíc oznámilo, že přestane vyvážet palivo do jiných zemí. Polsko také zaujalo skeptický tón ohledně sdílení dodávek.

Komplexní dohodu EU v úterý schválilo všech 27 členů kromě Maďarska, které se původně také stavělo proti ropným sankcím EU vůči Rusku. Dohoda stanovila dobrovolná omezení používání plynu, která by mohla být závazná v případě krize dodávek. Zahrnoval však řadu výjimek a výjimek pro země a průmyslová odvětví, které podle některých analytiků znamenaly, že pokud Rusko zastaví toky, bude k zajištění dodávek zapotřebí přísnější omezení napříč státy.

Jeden diplomat z EU řekl, že je v konečném důsledku v zájmu zemí, aby si navzájem pomáhaly, protože ekonomická krize nebo nedostatek plynu v jedné z nich – zejména v Německu – by se rozšířily po celém bloku.

„Pokud padne Německo, padneme s Německem všichni,“ řekl diplomat.
Zdroj: Reuters.