Stovky lidí protestují v Nigeru za odchod amerických sil Protestní zprávy

V březnu Niger přerušil vojenskou spolupráci se Spojenými státy poté, co vůdci vojenské vlády loni přerušili vztahy s Francií.

Stovky demonstrantů vyšly do ulic hlavního města Nigeru a požadovaly odchod amerických sil poté, co vojenská vláda změnila svou strategii ukončením vojenské dohody se Spojenými státy a přivítáním ruských vojenských trenérů.

Demonstranti v sobotu pochodovali ruku v ruce centrálním Niamey a mávali nigerijskými vlajkami na demonstraci, která připomínala protifrancouzské protesty, které vedly ke stažení francouzských sil z Nigeru v loňském roce poté, co armáda převratem převzala moc.

Jeden ručně psaný nápis v angličtině hlásá „US SURVEY OUT OF NIGER“, což je projev podpory vojenské vládě a jejímu rozhodnutí z poloviny března zrušit dohodu, která umožnila asi 1 000 amerických vojáků působit na její půdě. Ze dvou základen.

Demonstrující Maria Sali na okraj pochodu řekla agentuře Reuters: „Jsme zde, abychom řekli ne americké základně, nechceme Američany na našich územích.

Dav také slyšel skandování „Pryč s americkým imperialismem“ a „osvobození lidu je na cestě“.

Až do převratu zůstal Niger klíčovým bezpečnostním partnerem pro Francii a Spojené státy, které jej využívaly jako základnu v rámci mezinárodních snah o potlačení desetiletí trvajícího povstání v západoafrickém regionu Sahel.

V březnu země pozastavila vojenskou dohodu se Spojenými státy. Podle zprávy Bílého domu pro Kongres měla americká armáda v prosinci v Nigeru asi 650 zaměstnanců. Americká armáda provozuje hlavní leteckou základnu ve městě Agadez v Nigeru, asi 920 kilometrů (572 mil) od Niamey, a využívá ji pro pilotované i bezpilotní průzkumné lety a další operace.

Poblíž Agadezu byla také postavena bezpilotní základna známá jako Air Base 201 za cenu více než 100 milionů dolarů. Od roku 2018 je základna využívána k zaměřování bojovníků ISIS a odnože Al-Káidy, Skupiny na podporu islámu a muslimů (JNIM), v oblasti Sahelu.

Vztahy s Ruskem

Francie mezitím také loni v září souhlasila se stažením svých sil po červencovém puči, který svrhl demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Nové úřady v Nigeru se připojily k vojensky řízeným vládám v sousedním Mali a Burkině Faso a ukončily vojenské dohody se západními spojenci, vystoupily z regionálního politického a ekonomického bloku (ECOWAS) a posílily úzké vztahy s Ruskem.

Středeční příjezd ruských vojenských cvičitelů a techniky byl dalším důkazem otevřenosti vojenské vlády k úzké spolupráci s Moskvou, která se snaží posílit svůj vliv v Africe.

Během protestu byly vidět některé ruské vlajky, ale někteří občané v pátek agentuře Reuters řekli, že si nepřejí, aby vítaná ruská obranná pomoc vedla k trvalé přítomnosti v Nigeru.

„Nesmíme již vidět zřizování ruských zahraničních vojenských základen,“ řekl Abdullah Seydou, koordinátor koalice M62 skupin občanské společnosti, která loni vedla protifrancouzské protesty.

Student Suleiman Othman zopakoval své obavy a řekl: „Takto se Francouzi, Američané a všechny ostatní země usadily v Nigeru – z vojenské spolupráce nakonec obsadili velké části naší země.“

Zůstává však nejasné, zda americké síly odejdou nebo ne.