Středoevropští vůdci vyjadřují znepokojení nad tím, co říkají o potenciálním spěchu k emigraci z Afghánistánu v důsledku vystoupení USA a NATO
Lublaň, Slovinsko – Středoevropští vůdci v pátek vyjádřili znepokojení nad tím, co označili za možný příval imigrace z Afghánistánu, když se z této země stahují síly USA a NATO. Rovněž si stěžovali, že malá skupina mocných států v EU pokračuje v rozhodování bez přispění menších nebo méně bohatých členských států.
Polský premiér Mateusz Morawiecki Morawiecki uvedl, že stažení sil NATO z Afghánistánu by mohlo vést k přílivu migrantů do Evropy i ke stálému přílivu migrantů z Afriky.
Český premiér Andrej Babiš učinil krok dále, aby poukázal na to, že „migrační vlna“ z Afghánistánu představuje „velkou hrozbu“.
„Proto bychom měli být schopni chránit své vnější hranice,“ řekl Murawiki.
Premiéři České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska – všichni členové Evropské unie a NATO – se setkali ve Slovinsku v pátek, jen několik dní poté, co alpské národy převzaly rotující předsednictví EU. Obě země tvoří takzvanou Visegrádskou skupinu, neformální orgán, jehož cílem je posílit regionální spolupráci.
Většina zemí střední a východní Evropy se v minulosti postavila proti tomu, aby lidem prchajícím před válkou a chudobou ze Středního východu, Afriky nebo Asie mohli vstoupit do Evropy.
Maďarsko postavilo plot na své jižní hranici se Srbskem v důsledku masivního přílivu migrantů v roce 2016, kdy došlo k příchodu milionu lidí do západní Evropy.
Maďarský premiér Viktor Orban v pátek vyzval země střední Evropy, aby v otázce migrace držely pohromadě, aby jejich hlasy byly slyšet v rámci bloku 27 zemí.
„Spolupráce mezi středoevropskými zeměmi není teorií, ale praktickou realitou,“ uvedl Orbán.
Orban a pravicový slovinský předseda vlády Janez Jansa jsou blízkými spojenci. Jansa také nedávno čelil kontrole ze strany Evropské unie kvůli obavám, že jeho vláda omezuje média a demokratické svobody v tradiční liberální zemi.
Země střední Evropy kritizovaly přistěhovaleckou politiku EU a obvinily blok z prosazování nerovnosti mezi jejími členy a snižování jejich vlivu.
Populistické vlády Maďarska a Polska se otevřeně střetly s Bruselem kvůli řadě otázek, včetně právního státu a práv homosexuálů.
Na společné tiskové konferenci po jednání úředníci ocenili jejich spolupráci a zavázali se, že podpoří šestiměsíční období Slovinska v čele Evropské unie.
Morawiecki si stěžoval, že země střední Evropy mají pocit, že jsou „pouhými figurkami na některé evropské šachovnici“.
„Proto jsme hlasovali v debatě o budoucnosti Evropy… Musí to být velmi hlučné.“ „Jsme proti centralizaci … Jsme pro silnou roli suverénních států, které v hospodářství velmi úzce spolupracují.“
Před schůzkou požadovaly skupiny LGBT ve Slovinsku, aby Jansa veřejně odsoudila Polsko a Maďarsko za politiku, která podle nich potlačuje práva LGBT, uvedla tisková agentura STA.
Maďarsko nedávno přijalo zákon zakazující zobrazování obsahu zobrazujícího homosexualitu nebo transsexualismus nezletilým, což podle aktivisty stigmatizuje komunitu LGBT v zemi.
Vedoucí představitelé Evropské unie zákon ostře odsoudili.
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“