Střety mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli taktickým jaderným zbraním Běloruska

Rusko a Spojené státy se v pátek v OSN střetly kvůli plánům Moskvy rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku, které sousední Ukrajina odsoudila jako zoufalý pokus Kremlu vyhnout se vojenské porážce a „hrozit světu jadernou apokalypsou“.

Čína, aniž by jmenovala Rusko, dala jasně najevo svůj nesouhlas s plánovaným nasazením.

Ukrajinský velvyslanec při OSN Sergej Kislitsja svolal zasedání Rady bezpečnosti OSN poté, co ruský prezident Vladimir Putin 25. března oznámil, že jeho země plánuje rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně krátkého doletu a malé síly.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zvýšil ante Těsně před zasedáním rady řekl, že Rusko by mohlo také rozmístit strategické jaderné zbraně v Bělorusku, které ruské síly použily jako základnu pro válku na Ukrajině..

Kislitsia uvedla, že Putinovi trvalo pouhé čtyři dny, než porušil svůj slib vůči čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi ve společném prohlášení na jejich nedávném setkání v Moskvě. Prohlásila, že všechny jaderné státy by se měly zdržet umístění jaderných zbraní mimo své země a stáhnout ty, které jsou rozmístěny v zahraničí.

Stejný bod zdůraznili mimo jiné zástupci velvyslanců Spojených států a Číny při OSN.

„Prosazujeme zrušení ujednání o sdílení jaderných zbraní a prosazujeme nerozmístění jaderných zbraní v zahraničí všemi státy s jadernými zbraněmi a stažení jaderných zbraní rozmístěných v zahraničí,“ řekl Čing Šuang z Číny.

Geng označil jaderné zbraně za „Damoklův meč visící nad našimi hlavami“ a zdůraznil, že Čína je proti ozbrojeným útokům proti jaderným elektrárnám a hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. „Je třeba zabránit šíření jaderných zbraní a odvrátit jadernou krizi,“ řekl.

Peking se hlásí k neutrálnímu postoji ve válce, ale také zdůraznil své „přátelství bez hranic“ s Ruskem. Odmítla kritizovat invazi Moskvy a koncem minulého měsíce zveřejnila mírový plán požadující příměří a rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.

Kislitsia uvítal pozici Pekingu a řekl radě: „Při výpočtu čínské strany čínská strana velmi rozumným způsobem připomněla Moskvě, že jadernou válku nelze vyhrát a bojovat a že je třeba zabránit šíření jaderných zbraní.“

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl, že Moskva nepřevádí jaderné zbraně, ale spíše „operační taktické raketové komplexy“, které budou pod ruskou kontrolou. Trval na tom, že to neporušilo mezinárodní závazky Moskvy.

Nebenzia obvinil USA ze zničení klíčových dohod o kontrole zbrojení a zopakoval Putinovu námitku proti taktickým jaderným zbraním, které USA rozmístily v jiných zemích NATO, s tím, že to porušuje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, základní kámen globálního odzbrojení.

Běloruský velvyslanec při OSN Valentin Rybakov uvedl, že plánované rozmístění taktických jaderných zbraní je reakcí na „výzvy a rizika pro národní bezpečnost“, kterým jeho země čelila, s odkazem na to, že sousedé NATO posilují své vojenské schopnosti a západní sankce. Kritizoval také jadernou spolupráci Spojených států s jejich spojenci.

Zástupce amerického velvyslance Robert Wood odpověděl, že otázka sdílení jaderných zbraní v rámci NATO byla projednávána během jednání o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a Washington neměl o Rusku žádné zprávy téměř čtyři desetiletí až do dobytí ukrajinského Krymu v roce 2014.

Wood zdůraznil, že jakákoli obvinění, že Spojené státy plně nedodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, „jsou zjevně nepravdivá“.

Obvinil Rusko, že se „pokouší zmanipulovat přízrak jaderného konfliktu“, aby pomohlo vyhrát válku na Ukrajině.

Wood řekl: „Neexistuje žádná jiná země, která tak poškozuje kontrolu zbrojení a nesnaží se podkopat strategickou stabilitu v Evropě.“ Žádná jiná země nenavrhla možnost možného jaderného využití v souvislosti s válkou na Ukrajině. … Žádná země neohrožuje Rusko ani neohrožuje prezidenta Putina.“