Klíčovým tématem nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU bude podle tamního ministra pro evropské záležitosti svoboda médií, zejména v Maďarsku a Polsku.
Mikuláš Bek v České televizi řekl, že až se Praha v červenci ujme šestiměsíčního předsednictví v Radě, zařadí země svobodu médií mezi své hlavní priority vedle právního státu.
Pozornost bude věnována zejména Polsku a Maďarsku, kde v posledních letech vzrostly obavy ze stavu svobody a plurality médií.
„Polsko a Maďarsko vedou o těchto otázkách poměrně komplikovanou debatu s dalšími zeměmi,“ řekl Bek. „Podle mého názoru by to českou vládu nemělo odradit od nastolování takových otázek.“
Dodal však, že „to neznamená, že budeme kázat našim polským a maďarským kolegům“.
Svoboda médií EU
Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků byly předmětem řady nedávných iniciativ EU, přičemž se očekává, že další přijdou v roce 2022. Později v tomto roce přijme Komise svůj slíbený Evropský zákon o svobodě médií, o kterém byla začátkem tohoto měsíce zahájena veřejná konzultace.
Na základě směrnice o audiovizuálních mediálních službách, právního rámce na úrovni EU, kterým se řídí vnitrostátní právní předpisy o sdělovacích prostředcích, má zákon o svobodě sdělovacích prostředků vytvořit mechanismus určený ke sledování nezávislosti a plurality médií v celé EU.
Prostřednictvím odstranění vnitřních překážek na mediálním trhu EU, říká Komise, legislativa vyřeší problémy rozdílných vnitrostátních pravidel pro sdělovací prostředky a nedostatek transparentnosti, pokud jde o vlastnictví médií.
SLAPPs (neboli Strategic Lawsuits Against Public Participation), soudní spory používané k umlčení novinářů a aktivistů, také přitáhly významnou pozornost jako klíčové překážky svobody médií v Evropě.
V nadcházejících měsících se od Komise očekává „anti-SLAPP iniciativa“ v návaznosti na usnesení vyzývající k větším akcím na úrovni EU v boji proti tomuto nástroji, které bylo drtivou většinou podpořeno v parlamentním hlasování v listopadu.
„Pokud Evropská komise navrhne zákon o svobodě médií podle plánu, může české předsednictví EU skutečně sehrát klíčovou roli v poskytování rychlé, ambiciózní a silné legislativy na ochranu plurality a nezávislosti médií,“ řekl Pavol Szalai, vedoucí oddělení EU a Balkánu. Pro EURACTIV to sdělili Reportéři bez hranic (RSF).
Zaměření na média a právní stát by podle něj bylo v souladu s prioritami nové české vlády, která se ujala úřadu v prosinci. Novou středopravou koalici vede Petr Fiala, jehož předchůdce Andrej Babiš během svého působení kritizoval za to, jak se chová k tisku.
„Po Babišových letech, poznamenaných střetem zájmů mezi politikou a médii, pokusy o podkopání nezávislosti veřejnoprávních médií a politickými útoky na novináře, se Fialův kabinet zavazuje přijmout legislativu, která tyto problémy napraví, a otevřenost vůči média, “řekl Szalai.
„Po slovech však musí následovat činy a my tam budeme, abychom vládě připomněli její sliby doma i v Bruselu,“ Szalai řekl a dodal, že svoboda tisku v EU je v současnosti „v zoufalé tísni“.
Maďarsko a Polsko
Maďarsko a Polsko, označované jako místa zvláštního zájmu, pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků, jsou v posledních letech předmětem rostoucích obav z úpadku nezávislosti a plurality médií a právního státu obecně.
Maďarsko, které se umístilo na 92. místě v indexu svobody tisku RSF 2021, se dostalo pod stále větší pozornost kvůli svému zacházení s médii a kvůli rostoucí koncentraci vlastnictví médií v rukou malého počtu podnikatelů, kteří jsou považováni za blízké premiér Viktor Orbán.
V roce 2021 se Orbán stal prvním vůdcem EU, který byl přidán na seznam „predátorů svobody tisku“ RSF. Byl obviněn z využívání pandemie COVID-19 jako záminky pro omezení již tak omezeného přístupu novinářů k oficiálním informacím a z maření provozu médií.
„Predátor svobody tisku v Maďarsku Viktor Orbán inspiruje vládnoucí strany v Polsku a Slovinsku k metodickému omezování svobody médií, která se také zhoršila v Řecku,“ řekl Szalai z RSF.
V Polsku, 64. na indexu RSF, se vládnoucí strana Právo a spravedlnost dostala do centra pozornosti mezinárodního zájmu za své pokusy schválit zákon, který by zahraničním společnostem zabránil v získání vysílacích licencí.
Legislativa přezdívaná „LexTVN“ byla široce vnímána jako cílená na kritický kanál TVN vlastněný americkou společností Discovery, vedoucí představitelé v Bruselu a Washingtonu, kteří proti ní vystoupili. Zákon nakonec v prosinci vetoval prezident Andrzej Duda.
Prosazení legislativy přišlo jako součást vládní kampaně za „repolonizaci“ médií v zemi, o níž novináři a opoziční politici prohlásili, že jde o pokus umlčet kritické hlasy a omezit schopnost nezávislých médií fungovat.
[Edited by Zoran Radosavljevic]
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“