Tomáš Ščuka: Zástupci druhého největšího města ČR říkají, že Romky tady na Ukrajině nejsou uprchlice a že jim nepomohou.

Zástupci brněnského magistrátu odmítají vidět děti a ženy římského původu v Česku bez domova jako skutečné uprchlíky z ruské války na Ukrajině, ale jako „zneužívatele“ sociálního a sociálního systému. . Tomáš Ščuka, dobrovolný člen občanské společnosti v Radě vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, to uvedl v rozhovoru pro ROMEA TV.

Spolu s dobrovolníky Giri Danielem a Peterem Erin Kovácem se začátkem května setkal s náměstkem brněnského primátora Robertem Kendallem a v Chicagu uspořádal schůzku, aby městu poradil, jak začít s katastrofální situací římských uprchlíků žijících v okolí nádraží. „Na tomto setkání nedošlo k žádné dohodě, protože vedení města nepovažuje Romy z Ukrajiny za válečné uprchlíky,“ řekl Ščuka pro ROMEA TV.

„Romové tento systém zneužívají, nemluví rusky ani ukrajinsky a město říká, že jsou Maďaři,“ řekl Ščuka. Podle něj nebyly předloženy žádné údaje, které by tvrzení potvrzovaly.

„Pokud jdete do jednání s takovým zákazem, znamená to, že není touha po rovné spolupráci,“ řekl Ščuka s tím, že město dělá vše pro to, aby převzalo odpovědnost za pomoc uprchlíkům římského původu z Ukrajiny. Místní neziskové organizace. „Popřeli jsme to, protože primární odpovědnost nese stát a nepřímo obec.“

„Azylovou politiku a její zátěž nemohou nést neziskové organizace,“ řekl Ščuka pro ROMEA TV. Dodal, že někteří místní rumunští obyvatelé se také objevují na sociálních sítích nebo trpí rétorikou představitelů města a že tvrzení, že Romové z Ukrajiny přijíždějí do Česka pro dávky, jsou pravdivá.

„Snažíme se vytvořit povědomí v naší vlastní komunitě. Říkáme jim, že sem často přicházeli se dvěma plastovými taškami a neměli kde bydlet. Možná si chtějí připomenout, jak se sem dostal zbytek římského lidu.“ [1989] Revoluce z východního Slovenska pro nás není jednoduchá,“ řekl Šikuka.

Děti a ženy římského původu, které uprchly před ruskou válkou na Ukrajině, před týdnem evakuovalo město Brno z nádraží, kde týdny bydlely, na pozemek na rohu ulic Benazov a Goliste. Nyní žijí v situaci, kdy jim nezávislé občanské iniciativy a neziskové organizace vyčítají, že jsou destruktivní. Po přesídlení město oplotilo vnější prostor před vlakovým nádražím, kde římští uprchlíci nejprve spali na zemi.