Český premiér Petr Fiala čelil mnoha velkým výzvám, od rostoucí inflace až po pokračující epidemii COVID-19.
Nová středopravá vláda českého premiéra Petra Fialy byla inaugurována, protože čelí rostoucí inflaci a nákladům na energie, zaznamenaným rozpočtovým deficitům a pokračující epidemii COVID-19.
Sedmapadesátiletý bývalý univerzitní profesor vede koalici pěti stran, která přechází od jeho finančně konzervativní Občanské demokratické strany k nejliberálnější Pirátské straně, která se poprvé dostává do vlády.
Aliance, od níž analytici očekávají, že bude více prozápadní a více zapletená do EU než její předchůdci, se ujme vedení v pátek v době, kdy nemocnice sužují náklady na bydlení a infekce koronavirem.
Dostane také agendu, včetně potenciálního výběrového řízení na nové bloky jaderných elektráren v ceně miliard eur.
Nová vláda získala v říjnových volbách ve 200členné sněmovně 108 křesel, čímž získala silnou většinu.
Naráží ale na odpor strany ANO odcházejícího premiéra Andrzeje Babiše, největší soukromé strany ve sněmovně a krajně pravicové SPD.
„Nezačali jsme s jednoduchou situací. Čelíme velkým problémům jako je vláda, ceny energií, inflace a vše, co to přináší,“ řekl Fiala po jmenování své vlády.
Přestože počet případů COVID-19 v České republice v posledních týdnech klesl, byl silnější než předchozí vlny. Při zachování mírnějších kontrol než v minulosti chce vláda zvýšit počet očkovacích látek, které za EU zaostávají.
Kabinet také prozkoumá způsoby, jak snížit zátěž inflace na úroveň, která nebyla zaznamenána za posledních 13 let, a náklady na energii se zhoršily v říjnu, kdy hlavní dodavatel elektřiny a plynu zastavil provoz kvůli rostoucím cenám v celé Evropě.
První test
V koalici mohou vznikat vnitřní konflikty.
Plán na snížení 80 miliard české koruny (3,58 miliardy dolarů) v rozpočtu na rok 2022 představuje první velkou zkoušku: strany se musí dohodnout na úsporách a přejít k rozpočtu, kde se nezbytnosti zvýšily kvůli rychlému růstu důchodů a penzí v poslední době. let. Obecný plat.
Fiala se tento týden vyhnul možné konfrontaci tím, že souhlasil se jmenováním vlády s prezidentem Milošem Zemanem, který se postavil proti jmenování Johna Lipavského (36) z Pirátské strany ministrem zahraničí.
Zeman, který vládl kabinetům v minulosti, měl výhrady k Lipavského názorům na jeho dlouholetého českého spojence Izrael a jeho chladnému postoji ke středoevropskému spojenci Wiskratovi. Mezi členy počítá Maďarsko a Polsko – které se střetly s Bruselem – a Slovensko.
Koalice uvedla, že země bude i nadále rozvíjet strategické partnerství s Izraelem a bude pokračovat ve spolupráci s Wisgradem, který je jednotný ve svém tvrdém postoji proti nelegálnímu přistěhovalectví do EU.
Federace kladla důraz na spolupráci s „demokraciemi“ ve světě, jako je v Asii Tchaj-wan nebo Japonsko, a chce přehodnotit vztahy s Ruskem a Čínou.
Česká republika se má ujmout předsednictví revolvingové EU ve druhé polovině roku 2022.
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“