Vesmírné agentury podporují rozšíření ISS, protože NASA varuje před vesmírnými závody s Čínou

COLORADO SPRINGS – Správce NASA Bill Nelson řekl, že si je jistý, že Rusko zůstane součástí Mezinárodní vesmírné stanice do konce tohoto desetiletí, varoval však před vznikajícím vesmírným závodem s Čínou.

Při setkání s vedoucími dalších sedmi vesmírných agentur na 36. vesmírném sympoziu zde 25. srpna Nelson řekl, že nevěří zprávám médií z Ruska začátkem tohoto roku, které tvrdily, že Roscosmos by mohl ukončit svou účast na Mezinárodní vesmírné stanici. Jednou v polovině desetiletí vyvinout vlastní stanici.

„Navzdory tomu, co jsem si přečetl v tisku, si myslím, že spolupráce s Rusy, která existuje od roku 1975, bude pokračovat,“ řekl s odkazem na misi Apollo-Sojuz z roku 1975, kdy se kosmická loď Apollo spojila s Kosmická loď Sojuz.

Jako důkaz toho podle něj na stanici bylo minulý měsíc dokování nové ruské jednotky zvané Nauka. „Očekáváme, že naši ruští partneři s námi budou pokračovat, a očekáváme rozšíření vesmírné stanice jako vládní projekt do roku 2030.“

Nelson dlouhodobě prosazuje prodloužení Mezinárodní vesmírné stanice do roku 2030, přestože americký kongres takové prodloužení formálně nepovolil. Jakékoli rozšíření Mezinárodní vesmírné stanice bude vyžadovat souhlas dalších partnerů stanice: Kanady, Evropy, Japonska a Ruska.

V rozhovoru z 23. srpna zde Josef Schbacher, generální ředitel Evropské vesmírné agentury, řekl, že podporuje rozšíření Mezinárodní vesmírné stanice. „Osobně bych to silně podpořil,“ řekl, ale dodal, že to bude vyžadovat podporu členských států ESA. „Určitě bych jim rád předložil návrh ohledně rozšířeného využívání Mezinárodní vesmírné stanice.“ Pravděpodobně to bude na příštím zasedání ministrů ESA na konci roku 2022.

Jeden z největších členských států Evropské vesmírné agentury rozšiřování stanice podporuje. „Mezinárodní vesmírná stanice je z našeho pohledu obrovská infrastruktura,“ řekl na zasedání Walther Pelzer, vedoucí německé vesmírné agentury DLR.

„Je to politické prohlášení, že můžeme spolupracovat, a z tohoto pohledu to bylo a zůstane něco, co bude Německo podporovat tak dlouho, jak to jen bude možné,“ řekl. „Jsme velmi rádi, že NASA míří do roku 2030.“

Pelzer uvedl, že oficiální německá podpora rozšíření Mezinárodní vesmírné stanice může počkat až do německých voleb koncem září, „ale jsem přesvědčen, že to bude něco, čeho se v budoucnu dočkáme“.

Zatímco Nelson byl optimistický ohledně pokračující spolupráce s Ruskem, pochyboval o možnosti rozšíření spolupráce do Číny. „Bohužel si myslím, že jsme v kosmickém závodě s Čínou,“ řekl.

Nelson nabízel vyhlídky na spolupráci, ale za podmínek, které cítil, Čína pravděpodobně nepřijme. „Já, mluvím jménem Spojených států, bych chtěl, aby Čína byla partnerem,“ a nakreslil bych analogii ke spolupráci mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem ve vesmíru během studené války.

„Čína je ale velmi tajnůstkářská a součástí civilního vesmírného programu je, že musíte být transparentní,“ dodal.

Asbacher uvedl, že Evropská vesmírná agentura obdržela pozvání od Číny a Ruska ke spolupráci na projektu Mezinárodní lunární výzkumné stanice, který byl oznámen na začátku tohoto roku. „Nabídka je na stole,“ řekl. Mezi členy Evropské vesmírné agentury probíhá diskuse o možné spolupráci.

Zdůraznil však „silné a vynikající partnerství“ s NASA. „Toho si opravdu vážím.“

Philippe Baptiste, předseda představenstva a generální ředitel francouzské vesmírné agentury CNES, nabídl smířlivější poznámku. „Dovolte mi, abych si zde zahrál naivního člověka,“ řekl s odkazem na CERN, mezinárodní organizaci, která podporuje výzkum fyziky vysokých energií. „V CERNu se zapojí všechny země na celém světě, pokud chtějí. Je to zcela otevřené. Všichni společně pracují na objevování nových částic. Jejich mottem je ‚Mír s vědou‘.“