Žena najde středověké mince v České republice

Stříbrné mince známé jako deniéry se v Praze razily pravděpodobně v letech 1085 až 1107.

Na 900 let staré stříbrné minci se objevuje žena procházející se polem v České republice. Upozornil vládní úředníky, kteří vyslali tým archeologů, aby to prozkoumali. Při hledání se objevilo ještě více mincí, takže celkový počet přesáhl 2 150.

Mince – známé jako deniéry – podle odborníků pocházejí z 11. a 12. století. Jejich bohatý majitel je možná pohřbil v období politické nestability v regionu.

Nyní vědci plánují provést další testy, než budou mince veřejně vystaveny.

Obyčejná procházka vede k neobyčejnému objevu

Archeologický ústav Akademie věd ČRArcheologové pročesávají pole, kde Češka mince poprvé našla.

V květnu 2024 se žena ve městě Kutná Hora ve střední České republice procházela polem a našla na zemi hrst stříbrných mincí. Zvědavý na jejich význam kontaktoval úřady.

Později přijeli archeologové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a začali prohledávat oblast pomocí detektorů kovů. Celkem našli více než 2 150 stříbrných mincí a rozbité zbytky keramické nádoby, ve které byly kdysi peníze.

Archeologický ústav Akademie věd ČRArcheologové prohledávají pole pomocí detektorů kovů.

A tisková zprávaArcheologický ústav Akademie věd uvádí, že mince jsou „kompozitem, obsahujícím kromě stříbra i měď, olovo a stopové kovy. Určení tohoto specifického složení může pomoci určit i původ použitého stříbra. „

Proč byly tedy tyto mince pohřbeny v odlehlé zemi?

Odkud se vzaly stříbrné mince?

Archeologický ústav Akademie věd ČRStříbrné mince ležící na zemi.

Po prozkoumání mincí badatelé zjistili, že byly pravděpodobně raženy v letech 1085 až 1107 českými panovníky králem Vratislavem II. a knížaty Beridislavem II. a Bořivojem II.

Lenka Masáková, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře, dále v tiskové zprávě uvedla: „Mince byly pravděpodobně raženy ze stříbra v pražské mincovně, které se tehdy do Čech dováželo.“

Pokud jde o to, jak mince skončily ve špíně, odborníci se domnívají, že je jejich bohatý majitel mohl pohřbít v době politické nestability.

„V té době probíhaly v zemi spory mezi členy dynastie Bemišlů o pražský knížecí stolec,“ uvedl v tiskové zprávě archeolog ústavu Filip Velimský. Mince mohly být použity „k výplatě mezd nebo za válečnou kořist“.

Bez ohledu na jejich použití byly mince jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů v regionu za posledních 10 let.

„Pro 11. a počátek 12. století nemáme bohužel žádné údaje o kupní síle soudobých mincí,“ pokračoval Velimský. „To je ale obrovské, nepředstavitelné – a zároveň pro běžného člověka nedosažitelné. Dá se to přirovnat k milionové výhře v jackpotu.

V současné době vědci pracují na zaznamenání každé mince do databáze. Později plánují použít rentgenové zobrazení k určení jejich složení. Poté budou mince k dispozici pro veřejnost na začátku příštího roku.

Po přečtení o středověkých stříbrných mincích nalezených v České republice se ponořte do příběhu obrany Prahy v roce 1618. Pak se dozvíte o zámku Hauska, české pevnosti, o které se říká, že byla postavena k utěsnění „brány do pekel“.