Růst CPI pokračoval i v dubnu
Český CPI se v dubnu meziměsíčně snížil o 0,2 %. Meziroční růst zvolnil z 15 % na 12,7 % meziročně (pod tržním konsensem 13,3 % a odhadem ČNB 13,2 % meziročně). K poklesu celkové inflace přispělo především zpomalení růstu cen potravin, které se oproti minulému měsíci snížily o 1,6 %, přičemž růst meziročně zpomalil z 24 % na 17 %. V důsledku toho se příspěvek cen potravin k celkové inflaci meziročně snížil ze čtyř na tři procentní body. Záporný příspěvek k indexu cen hlavní spotřeby v dopravě (včetně pohonných hmot) se mírně zvýšil z -0,1 na -0,2 procentního bodu. Rovněž náklady na vlastnické bydlení (účtované nájemné) pokračovaly v sestupné trajektorii, když růst dále zpomalil z 6,8 % na 4,9 % meziročně. Jádrová inflace meziročně klesla z 11,5 % na 10 %, což je již sedmý pokles v řadě. To naznačuje, že inflační tlaky přitahované poptávkou postupně odeznívají na pozadí prudkého poklesu kupní síly domácností.
Příspěvky k růstu indexu spotřebitelských cen
Pokračující zmírňování jádrové inflace naznačuje uvolňování poptávkových tlaků
Je zřejmé, že zmírňování celkové inflace v České republice pokračuje. Pokračující pokles jádrové inflace je pozitivním signálem, protože v některých jiných ekonomikách EU jádrová inflace stále roste. To naznačuje, že domácí inflační tlaky mírně polevují, což lze částečně přičíst relativně brzkému zahájení velkého zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky počínaje červnem 2021, kdy se česká ekonomika teprve vzpamatovávala z blokády Covid. Jarní výhled národní centrální banky posunul trajektorii titulků o něco výše, předpovídal růst CPI o něco málo přes 8 % meziročně do konce roku 2023 a v polovině roku 2024 dosáhl cíle pouhých 2 % (centrální banka měla dříve se očekávalo, že bude cílem v prvním čtvrtletí roku 2024). Prognóza ČNB se tak sblížila s mírně méně optimistickou prognózou ING, že celková inflace se do konce roku udrží nad 9 %.
Mírná inflace je vítána, ale vysoké mzdy jsou pro národní centrální banku problémem
Postupný pokles celkové i jádrové inflace by měl radě centrální banky uklidnit, protože naznačuje, že domácí inflační tlaky polevují. Co však může představenstvo ČNB znepokojovat, je stále obrovský růst mezd v průmyslu na začátku roku. V březnu však růst mezd v průmyslu meziročně zpomalil na 9 %, což poskytlo určitou úlevu bankovní radě, která považuje riziko spirály mzdové inflace a 10% hranici za zásadní. Pokračující zpřísňování na trhu práce bylo také podtrženo nedávno zveřejněným poklesem míry nezaměstnanosti z 0,1 bazického bodu na 3,6 % v dubnu.
Vláda dnes navíc oznámila nový balíček fiskální konsolidace, v němž navrhuje škrty na výdajové straně a zvýšení příjmů, které by v roce 2024 snížily schodek rozpočtu o 94 miliard Kč a v roce 2025 o dalších 54 miliard Kč. deficitu, který NCB uvádí jako důležitý faktor domácích inflačních tlaků, by fiskální úsilí vlády (pokud by se uskutečnilo) rovněž přispělo k vyčkávacímu přístupu NCB spíše než k aktivnímu zpřísňování měnové politiky.
Na posledním jednání hlasovali tři odpůrci zdražování (jejich jména se dozvíme ze zápisu zveřejněného v pátek 12. května). Dnešní zpráva CPI by mohla poněkud uklidnit touhu některých členů bankovní rady dále zpřísňovat měnovou politiku.
značky
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“