České muzeum vrací původní Beethovenovu partituru dědicům

Praha — Hudební rukopis napsaný rukou Ludwiga van Beethovena se vrací dědicům bohaté rodiny v předválečném Československu, jejíž členové museli uprchnout ze země před holocaustem.

Moravské zemské muzeum v Brně uchovává originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur op. Ve své sbírce trvající více než 80 let 130. Muzeum partituru poprvé vystavilo tento týden v očekávání jejího předání právoplatným majitelům.

„Jde o jeden z nejvzácnějších předmětů naší sbírky,“ řekla kurátorka muzea Simona Schindelarová.

Muzeum uvedlo, že navrácení umožnil restituční zákon o majetku ukradeném německými nacisty. Po 1. světové válce není známa rodina, která dílo zdědila po jednom ze čtyř přeživších potomků německého skladatele, pocházejícího převážně z hornictví a bankovnictví ve střední Evropě.

„Je nám líto, že o něj přicházíme, ale patří rodině Petzkových,“ řekla Schindelarová.

Beethoven složil v letech 1825–1826 šestivětý smyčcový kvartet B dur jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku Rusů. princ Nicholas Kalitsin. Premiéru měl v březnu 1826 v koncertním sále Musikverein ve Vídni v Rakousku.

Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech v současné době uchovávají téměř 300 stran kompletního autogramu.

Je známo, že Beethoven, který zemřel v roce 1827, dal čtvrtou větu svému sekretáři Karlu Holzovi a že ji před Betsechsem koupili nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni.

Během nacistické okupace Československa v březnu 1939, kdy upoutal pozornost gestapa, se rodina pokusila rukopis poslat poštou do zahraničí, ale nepodařilo se mu to.

Němci tehdy podle Šindelářové požádali odborníka z Moravského zemského muzea, aby ověřil Beethovenovo autorství dokumentu a ten „ve snaze jej zachránit“ před nájezdníky zapřel.

Lež ho možná přišla draho, ale fungovala; Muzeum si smělo kusy ponechat. Komunistický režim Československa však po válce znárodnil a většinu majetku a majetku rodiny Petškových zabrali nacisté.

Z nového domova v Americe se Franz Petzek, který vedl rodinnou těžařskou firmu v Československu, pokusil získat kus zpět, ale nepodařilo se mu to kvůli poválečnému rozkolu v Evropě a vytvoření železné opony.

Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnického práva k rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.

Ann Webber, spolupředsedkyně londýnské Looted Art Commission, uvedla, že navzdory tomu, že 47 zemí souhlasilo s řešením nespravedlností z dob holocaustu v roce 2009, „restituce uloupených uměleckých děl se zdá být daleko. Jako vždy zůstává vyhlídka“.

„90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo nikdy nalezeno ani vráceno,“ řekl Weber, když minulý měsíc na konferenci v Praze zhodnotil pokrok od přijetí Závazné Terezínské deklarace.

Deklarace vyzvala vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského etnického a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty, a doporučila, aby země zavedly programy k vyřešení otázky soukromých budov a pozemků.

———

Videožurnalista Jan Gebert přispěl z Brna, Česká republika