PRAHA (AP) — Hudební rukopis napsaný rukou Ludwiga van Beethovena se vrací dědicům bohaté rodiny v předválečném Československu, jejíž členové museli uprchnout ze země, aby unikli před holocaustem.
Moravské zemské muzeum v Brně uchovává originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur op. Ve své sbírce trvající více než 80 let 130. Muzeum partituru poprvé vystavilo tento týden v očekávání jejího předání právoplatným majitelům.
„Jde o jeden z nejvzácnějších předmětů naší sbírky,“ řekla kurátorka muzea Simona Schindelarová.
Muzeum uvedlo, že navrácení umožnil restituční zákon o majetku ukradeném německými nacisty. Po 1. světové válce není známa rodina, která dílo zdědila po jednom ze čtyř přeživších potomků německého skladatele, pocházejícího převážně z hornictví a bankovnictví ve střední Evropě.
„Je nám líto, že o něj přicházíme, ale patří rodině Petzkových,“ řekla Schindelarová.
Beethoven zkomponoval šestivětý smyčcový kvartet B dur v letech 1825–1826, pracoval na sérii kvartetů na objednávku ruského prince Nicholase Kalidžina. Premiéru měl v březnu 1826 v koncertním sále Musikverein ve Vídni v Rakousku.
Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech v současné době uchovávají téměř 300 stran kompletního autogramu.
Je známo, že Beethoven, který zemřel v roce 1827, dal čtvrtou větu svému sekretáři Karlu Holzovi a že ji před Betsechsem koupili nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni.
Během nacistické okupace Československa v březnu 1939, kdy upoutal pozornost gestapa, se rodina pokusila rukopis poslat poštou do zahraničí, ale nepodařilo se mu to.
Němci podle Šindelářové tehdy požádali odborníka z Moravského zemského muzea, aby ověřil Beethovenovo autorství dokumentu a „ten to ve snaze o záchranu od okupantů popřel“.
Lež ho možná přišla draho, ale fungovala; Muzeu bylo povoleno si kusy ponechat. Komunistický režim Československa však po válce znárodnil a většinu majetku a majetku rodiny Petškových zabrali nacisté.
Z nového domova v Americe se Franz Petzek, který vedl rodinnou těžařskou firmu v Československu, pokusil získat kus zpět, ale nepodařilo se mu to kvůli poválečnému rozkolu v Evropě a vytvoření železné opony.
Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnického práva k rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.
Anne Webber, spolupředsedkyně Evropské komise pro uloupené umění se sídlem v Londýně, uvedla, že navzdory tomu, že se 47 zemí v roce 2009 dohodlo na řešení nespravedlností z dob holocaustu, „obnovení uloupených uměleckých děl se zdá být daleko. Jako vždy tato vyhlídka.“
„90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo nikdy nalezeno ani vráceno,“ řekl Weber, když na konferenci v Praze minulý měsíc zhodnotil pokrok od přijetí Nezávazné Terezínské deklarace.
Deklarace vyzvala vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského etnického a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty, a doporučila, aby země zavedly programy k vyřešení otázky soukromých budov a pozemků.
___
Videožurnalista Jan Gebert přispěl z Brna, Česká republika
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“
You may also like
-
Czech hacknul velkou ruskou propagandistickou síť
-
Czech hacknul velkou ruskou propagandistickou síť
-
Ministr zahraničí SAE John Lipowski jednal se svým ministrem zahraničí.
-
Snaha slovenského prezidenta o narovnání vztahů s Českem pravděpodobně selže, říkají experti – Euractive
-
„Nejlepší zkušenost“: Erasmus dělá více než 400 000 Čechů