České muzeum vrací původní Beethovenovu partituru dědicům

PRAHA (AP) — Hudební rukopis napsaný rukou Ludwiga van Beethovena se vrací dědicům bohaté rodiny v předválečném Československu, jejíž členové museli uprchnout ze země, aby unikli před holocaustem.

Moravské zemské muzeum v Brně uchovává originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur op. Ve své sbírce trvající více než 80 let 130. Muzeum partituru poprvé vystavilo tento týden v očekávání jejího předání právoplatným majitelům.

„Jde o jeden z nejvzácnějších předmětů naší sbírky,“ řekla kurátorka muzea Simona Schindelarová.

Muzeum uvedlo, že navrácení umožnil restituční zákon o majetku ukradeném německými nacisty. Po 1. světové válce není známa rodina, která dílo zdědila po jednom ze čtyř přeživších potomků německého skladatele, pocházejícího převážně z hornictví a bankovnictví ve střední Evropě.

„Je nám líto, že o něj přicházíme, ale patří rodině Petzkových,“ řekla Schindelarová.

Beethoven zkomponoval šestivětý smyčcový kvartet B dur v letech 1825–1826, pracoval na sérii kvartetů na objednávku ruského prince Nicholase Kalidžina. Premiéru měl v březnu 1826 v koncertním sále Musikverein ve Vídni v Rakousku.

Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech v současné době uchovávají téměř 300 stran kompletního autogramu.

Je známo, že Beethoven, který zemřel v roce 1827, dal čtvrtou větu svému sekretáři Karlu Holzovi a že ji před Betsechsem koupili nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni.

Během nacistické okupace Československa v březnu 1939, kdy upoutal pozornost gestapa, se rodina pokusila rukopis poslat poštou do zahraničí, ale nepodařilo se mu to.

Němci podle Šindelářové tehdy požádali odborníka z Moravského zemského muzea, aby ověřil Beethovenovo autorství dokumentu a „ten to ve snaze o záchranu od okupantů popřel“.

Lež ho možná přišla draho, ale fungovala; Muzeu bylo povoleno si kusy ponechat. Komunistický režim Československa však po válce znárodnil a většinu majetku a majetku rodiny Petškových zabrali nacisté.

READ  Česko nebo Česká republika: Což je právě na olympijských hrách v Pekingu 2022

Z nového domova v Americe se Franz Petzek, který vedl rodinnou těžařskou firmu v Československu, pokusil získat kus zpět, ale nepodařilo se mu to kvůli poválečnému rozkolu v Evropě a vytvoření železné opony.

Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnického práva k rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.

Anne Webber, spolupředsedkyně Evropské komise pro uloupené umění se sídlem v Londýně, uvedla, že navzdory tomu, že se 47 zemí v roce 2009 dohodlo na řešení nespravedlností z dob holocaustu, „obnovení uloupených uměleckých děl se zdá být daleko. Jako vždy tato vyhlídka.“

„90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo nikdy nalezeno ani vráceno,“ řekl Weber, když na konferenci v Praze minulý měsíc zhodnotil pokrok od přijetí Nezávazné Terezínské deklarace.

Deklarace vyzvala vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského etnického a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty, a doporučila, aby země zavedly programy k vyřešení otázky soukromých budov a pozemků.

___

Videožurnalista Jan Gebert přispěl z Brna, Česká republika

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.