Česká republika bude i nadále upřednostňovat podporu Ukrajiny proti ruské agresi, a to i přes zjevné potíže s konsolidací veřejných financí, aby pomohla financovat její zbraně.
Na poslední červnové navýšení příspěvků se České republice již nepodařilo najít prostředky, což v kruzích české zahraniční politiky vede k pochybnostem o schopnosti země vyrovnat se s masivním financováním zahraničních nástrojů.
Kromě čistého finančního závazku vůči EPF je to také otázka potřeby konsolidace českých veřejných financí, která je v současné době předmětem politické debaty v dolní komoře parlamentu.
Vláda Petra Fialy (ODS) v současnosti obhajuje před veřejností i opozicí svůj konsolidační balíček při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Žádné z těchto finančních opatření nebylo mezi lidmi dobře přijato.
V této situaci chce vláda pokračovat ve financování vojenské logistiky pro Ukrajinu, což není jednoduché.
Řešení spočívá v příslibu splacení některých z těchto dodávek od EPC v příštích letech, konkrétní možnosti však zůstávají nejasné.
Kromě čistého finančního závazku vůči EPF je to také otázka potřeby konsolidace českých veřejných financí, která je v současné době předmětem politické debaty v dolní komoře parlamentu.
K řešení tohoto problému připravuje Ministerstvo zahraničních věcí materiály k identifikaci těchto možností. Kolik může Česká republika v současnosti utratit za zbraně pro Ukrajinu, se ukáže později.
Evropský mírový nástroj, který dodává zbraně Ukrajině, zažije třetí významný nárůst finančních prostředků. Unijní Borrell do něj chce tentokrát vložit 20 miliard eur.
(Ondřej Plevák, David Pásztor | Euractiv.cz)
Přečtěte si více s EURACTIV
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“