Veit Bohanka, moderátor českého pořadu, přiznává:
„Nejdřív jsem si myslel, že prozkoumám a připravím stručný přehled procesu, který vedl českou vládu a oficiální instituce k tomu, aby zvolily jako nejlepší jednoslovný název pro tuto zemi „čeština“. Pak jsem si ale uvědomil, že je to těžké, ne-li nemožné, vysvětlit proč Tolik času a energie na zdánlivě jednoduchý úkol, bez pochopení historických souvislostí. Odkud se vzal název „Čechy“? Proč se Čechům v mateřském jazyce říká „Češi“? „Češi“ v Angličtina? A proč tolik lidí ve východních částech země, zvané Morava a Slezsko, tíhne k nespokojenosti se jménem „Češi“? široké obrysy v první části této epizody.
Ve druhé části Veit hovoří s Jiřím Preisem, geografem na Západočeské univerzitě. Především působí jako viceprezident České geografické společnosti. Diskuse o českém úvodu sledoval z příslovečného sedadla v první řadě a nabídl neutrální a apolitický pohled.
Ať už však o názvu kterékoli země říkají odborníci nebo politici cokoli, musí jej především lidé přijmout. jak říkají: „Hlas lidu, hlas Boží“ nebo „Hlas lidu je hlas Boží“ Uslyšíte nesouhlasný hlas Leony Merklové, brněnské environmentalistky, která v současnosti žije a pracuje v Británii a jméno Czechia ve svém srdci nenosí.
Takže to, co mělo být původně stručným vysvětlujícím podcastem o původu a významu jména Czechia, se vyvinulo v dosud nejdelší epizodu Czechcastu.
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“
You may also like
-
Ministr zemědělství ČR s podnikatelskou delegací navštíví příští týden PH
-
Bomber Command výroční 2024 – vzpomínkový ceremoniál
-
Rámec pro hodnocení výkonnosti zdravotnického systému v ČR
-
Belgie a Česká republika usilují o uvalení sankcí na Rusko kvůli jeho vměšování do voleb do Evropské unie
-
Historie odporu a lítosti – Brněnský deník