Hrobka královského písaře objevená v Abúsíru českými archeology

Českým archeologům z Univerzity Karlovy v Praze se podařil pozoruhodný objev na nekropoli v Abúsíru v Egyptě. Objevili hrobku Jehuti M Hotepa, královského písaře, který žil během 27. dynastie, bouřlivého období starověké egyptské historie. Hrobka obsahuje bohaté nápisy a výjevy, které odhalují identitu a přesvědčení této záhadné postavy.

Abúsírská nekropole, která se nachází 25 kilometrů jižně od Káhiry, je známá hrobkami prestižních představitelů a vojenských vůdců 26. a 27. dynastie. Tyto dynastie trvaly od 7. do 4. století př. n. l., v době, kdy Egypt čelil cizím invazím, politickým otřesům a kulturním změnám. Vědci zkoumali lokalitu Abúsír po celá desetiletí a doufali, že získají více informací o této fascinující době.

Skrytá místnost

Hrobku Jehuti M Hotepa objevil Miroslav Burda, ředitel české mise, který od roku 2009 vede vykopávky v Abúsíru. Hrob sestával ze šachty vedoucí do pohřební jámy, do které se vcházelo malým horizontálním průchodem. 3 metry dlouhé. Horní část hrobky byla poničena starověkými i moderními lupiči a bohužel nebyla nalezena nedotčená.

Samotná pohřební komora se však ukázala jako pokladnice bohatých hieroglyfických nápisů a hypnotizujících scén. „Byli jsme ohromeni krásou a složitostí textů a obrázků, které zdobily stěny místnosti,“ řekl Partha. „Odhalili jméno a tituly majitele hrobky a jeho náboženské a magické přesvědčení.“

Kamenná rakev

Uvnitř pohřební komory učinil zástupce ředitele České mise Mohammad Megahed překvapivý objev – kamennou rakev Jehuti M Hotepa. Rakev byla zdobena složitými hieroglyfickými nápisy a vyobrazeními bohů, které poskytovaly pohled do starověkých egyptských vír obklopujících posmrtný život.

Rakev byla pokryta a zdobena různými texty z Knihy mrtvých spolu se strážnými božstvy, které sloužily jako svědectví o rituálech a přípravách na cestu zesnulého na věčnost. Úzké strany víka zdobí vyobrazení bohyní Isis a Nephthys, doprovázená ochrannými texty.

Fragmenty svitků rakví a pyramidových svitků zdobí vnější strany rakve a poskytují částečné převyprávění manter nalezených na stěnách pohřební komory. Vnitřní stěna rakve znázorňovala Mnetjeru, bohyni západu, zatímco vnitřní strany obsahovaly „kanopická kouzla“ s bohyní Kep, bohyní země. Tyto náboženské a magické texty měly zajistit hladký přechod zesnulého do říše věčného života.

Mladý spisovatel

Je pozoruhodné, že uvnitř hrobky Jehuti M Hotepa nebylo nalezeno žádné pohřební vybavení, což naznačuje, že byla vydrancována na počátku 5. století našeho letopočtu. Antropologické studie provedené na kostrách majitele hrobky odhalily zajímavé pohledy na jeho život.

Relativně nízký věk Jehuty Em Hotep v době smrti, odhadovaný na přibližně 25 let, vyvolal otázky ohledně možných nemocí z povolání. Dlouhé sezení a těžká kostní slabost vykazovaly známky eroze páteře. Tyto znaky poukazují na možný vztah s obyvateli sousedních hrobek, jako je slavný kněz „Iuf Aa“, který vykazoval podobné neduhy.

Tituly Jehutyho Em Hotepa jako „královský písař“ a „dozorce královských dokumentů“ naznačují, že zastával vysokou pozici ve službách krále a administrativy. Jeho hrobka také obsahuje scény zachycující jej při různých činnostech, jako je lov, rybaření, dávání a přijímání dárků a sportování. Tyto scény odrážejí jeho sociální postavení a osobní zájmy.

Historická hádanka

Objev hrobky Jehuti M Hotep je důkazem pokračujícího úsilí archeologů odhalit tajemství starověkého Egypta. Mustafa Waziri, generální tajemník Nejvyšší rady pro památky, zdůraznil důležitost objevu hrobky, protože identita Jehuti M Hotepa až dosud zůstávala záhadou.

„Tento nový objev, spolu s předchozími objevy na lokalitě Abúsír, má potenciál osvětlit historickou krajinu Egypta během bouřlivého 6. a 5. století,“ řekl Waziri.

27. dynastie, známá také jako první perské období, byla obdobím, kdy Egypt ovládala Achajmenovská říše, mocná říše, která se rozkládala od Indie po Řecko. Perští králové jmenovali místní guvernéry známé jako satrapy, aby spravovali provincie jejich rozsáhlé říše. Egypťané se však často bouřili proti cizím vládcům, což vedlo k častým konfliktům a povstáním.

Jehuty Em Hotep žil za vlády Dareia I., jednoho z nejúspěšnějších a nejvlivnějších perských králů. Darius I. byl známý svými administrativními reformami, vojenskými taženími a kulturními úspěchy. Respektoval tradice a náboženství lidí, které si podmanil, a dovolil jim praktikovat vlastní zvyky a zákony.

Hrobka Jehuti M Hotep, postavená jako typická egyptská hrobka, odráží stupeň autonomie a kontinuity, které Egypťané užívali pod perskou nadvládou. Jeho hrobka však nese i určité stopy perského vlivu, například používání aramejského jazyka a písma, které bylo oficiálním jazykem Achajmenovské říše. Jeho hrobka také vykazuje určité známky vandalismu, který mohl být způsoben protiperskými náladami mezi některými částmi egyptského obyvatelstva.

Hrobka Jehuti M Hotep tak poskytuje jedinečné okno do složitého a dynamického vztahu mezi Egypťany a Peršany v tomto období. Odhaluje také osobní a profesní život královského písaře, který byl svědkem a podílel se na historických změnách, k nimž došlo v Egyptě během 27. dynastie.