Ústavní soud ČR zamítl návrh na zrušení některých částí občanského zákoníku a dalších zákonů s tím, že podmínkou úřední změny pohlaví je funkce.
O změnu zákona požádal někdo, kdo se označil za nebinární osobu.
„Žalobce, který se domnívá, že se sice narodil jako muž, ale nebyl to muž ani žena, ale příslušník neutrálního pohlaví, domáhal se změny rodného čísla ve správních orgánech a soudech,“ vysvětlil Ústavní soud. Případ je v šetření.
Žalobce doporučil, aby byl občanský zákoník zrušen a změna pohlaví byla umožněna pouze chirurgickým zákrokem a aby se znění zákona týkalo konkrétních zdravotních služeb souvisejících se změnou pohlaví.
Soud se nezabýval podmínkami změny pohlaví, ale zaměřil se výhradně na podobu rodného čísla, takže musí odpovídat českým normám.
„V České republice se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidské rasy nemá žádný vliv na vůli státu, protože veřejná moc to přijala pouze jako společenskou realitu,“ vysvětlil soud.
Pokud by byl tento paragraf ústavně přijat, bylo by logické, aby stát evidoval údaje o pohlaví v jakékoli podobě, v tomto případě podle rodného čísla.
Ústavní soud není arbitrem kulturních válek
Soudci to nepovažují za problém, který se u rodných čísel stává. Soud ve své argumentaci také poznamenal, že vláda stejně postupně od používání těchto čísel ustupuje.
Soudci dospěli k závěru, že „úlohou Ústavního soudu není chránit nebo prosazovat moderní trendy, ani jeho role v předcházení těmto tendencím. Ústavní soud může a neměl by být prostředníkem při vstupu do kulturních válek a aktivním určování směru společenských válek.“ vývoj v České republice.“
Sedm z 15 soudců vyjádřilo na věc rozdílné názory, takže rozhodnutí senátu nebylo jednomyslné.
„Cestovní cestovatel. Odborník na pivo. Jemně okouzlující fanoušek alkoholu. Internetový feťák. Zanícený učenec slaniny.“