Kaja Kallas: Rusko umístilo estonského premiéra na seznam hledaných

Kaja Kallas: Rusko umístilo estonského premiéra na seznam hledaných

Olivier Matisse/EPA-EFE/Shutterstock

Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že tento krok není překvapivý a je důkazem toho, že „dělá správnou věc“, když podporuje Ukrajinu v její válce proti Rusku.



CNN

Ruské úřady v úterý zahájily bezprecedentní Trestní případy proti estonské premiérce Kaja Kallasové, na základě obvinění vůdce pobaltského státu byla údajně politicky motivovaná.

Ruská státní agentura TASS uvedla, že Kreml obvinil Kallase, estonského ministra zahraničí Temara Petrkopa a litevského ministra kultury Simonase Kairise ze zničení nebo poškození sovětských pomníků připomínajících sovětské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tato obvinění potvrdil v hovoru s novináři, ale neupřesnil, kdy k domnělému zločinu došlo. Do středy byli vládní úředníci ze tří pobaltských států zařazeni na seznam nejhledanějších.

Krátce po ruské invazi na Ukrajinu Téměř před dvěma letyKallas oznámil, že Estonsko odstraní všechny sovětské pomníky v zemi z veřejných míst.

Kallas se zdá být první hlavou státu, kterou ruská vláda zařadila na seznam nejhledanějších osob ruského ministerstva vnitra od začátku úplné invaze. Tento krok ale bude pravděpodobně symbolický.

Callasová v úterý na sociálních sítích uvedla, že tento krok není překvapivý a svědčí o tom, že „dělala správnou věc“, když podporovala Ukrajinu v jejím boji proti Rusku.

„Rusko v historii krylo své represe za takzvané donucovací orgány,“ uvedla Callasová s odkazem na případy své babičky a matky, které byly podle ní deportovány na Sibiř poté, co na ně KGB vydala zatykače.

Kreml nyní doufá, že tento krok pomůže umlčet mě a ostatní, ale nestane se tak. Opak. „Budu pokračovat ve své silné podpoře Ukrajině.“

Lotyšsko a Litva reagovaly odvoláním svých ruských velvyslanců ve středu. Ministerstva zahraničí obou zemí vydala prohlášení odsuzující tento krok jako politicky motivovaný. Estonsko také předvolalo ruského chargé d'affaires v zemi.

READ  Australan, který urazil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, řekl, že mu policie řekla, že bude obviněn

Estonsko, bývalá součást Sovětského svazu, vstoupilo do Evropské unie a vstoupilo do NATO v roce 2004. Expanze NATO k ruským hranicím dlouhodobě rozzlobila ruského prezidenta Vladimira Putina, který považuje alianci za existenční hrozbu.

Putinovo rozhodnutí napadnout Ukrajinu vyvolalo v Estonsku hluboké obavy, že by mohl být další.

Zpráva estonské zahraniční zpravodajské služby uvedla, že Rusko může zvážit zdvojnásobení počtu vojáků umístěných na své hranici s pobaltskými státy a zvýšení počtu vojáků na hranici s Finskem. Která loni vstoupila do NATO.

Velitel služby Kaupo Rosen při prezentaci zprávy řekl, že Rusko může očekávat konflikt s aliancí během příští dekády, i když bagatelizoval možnost, že k tomu dojde ve formě vojenské akce.

„Estonsko se musí připravit s našimi spojenci. Rosen řekl, že nejlepší zárukou naší bezpečnosti a bezpečí je vítězství Ukrajiny, porážka Ruska a konec Putinova režimu.

Tallinn je také velkým zastáncem toho, aby Evropa vynakládala více na svou obranu. V reakci na prohlášení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, že pokud bude znovu zvolen, dovolí Rusku dělat si „co chce“ s každým členem NATO, který nesplňuje směrnice o výdajích, Kallas řekl: „Vyzývali jsme k většímu úsilí o A to znamená, že všichni členové NATO vynakládají větší úsilí na obranu.

„Myslím, že to, co říká prezidentský kandidát v Americe, je také něco, co možná probudí spojence, kteří toho moc neudělali, takže doufám, že všichni dokážeme víc a budeme silnější společně,“ řekla na pondělní tiskové konferenci po svém boku. . Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Mizzola.

Obranný rozpočet Estonska má letos poprvé vzrůst nad 3 % hrubého domácího produktu země, což je výrazně nad 2% cílem stanoveným NATO pro členy aliance.

V úterý také estonský ministr zahraničí Margus Tsahakna pronesl svůj výroční zahraničněpolitický projev, který zahrnoval ohnivá protiruská prohlášení a plnou podporu Ukrajině.

READ  Rusko útočí na Kyjev, zatímco jednotky konsolidují zisky na východě

„Nikdo nechce žít ve světě, kde lidé z Putina chodí, unášejí a osirují děti, snaží se zrušit své sousedy a těžit jaderné elektrárny,“ řekl. „Agrese nesmí uspět, nesmí se stát přijatou novou realitou. Jinak se svět stane arénou moci, arogance, krutosti a tyranie.“

K této zprávě přispěli Joshua Berlinger a Katarina Krebs ze CNN

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *