Klimatické rekordy pokulhávají, takže Země zůstává na neprobádaném území – vědci

Řada klimatických záznamů o teplotě, teplotě oceánu a mořském ledu v Antarktidě znepokojila některé vědce, kteří tvrdí, že její rychlost a načasování jsou „bezprecedentní“.

Podle OSN by nebezpečné vlny veder v Evropě mohly překonat další rekordy.

Je obtížné okamžitě spojit tyto události se změnou klimatu, protože počasí – a oceány – jsou tak složité.

Studie probíhají, ale vědci se již obávají, že by se mohly rozvinout některé nejhorší scénáře.

„Nejsem si vědom podobného období, kdy by všechny části klimatického systému byly v abnormální nebo rekordní oblasti,“ říká Thomas Smith, environmentální geograf z London School of Economics.

Paolo Seppi, lektor klimatických věd na Imperial College London, říká, že „Země je nyní na neprobádaném území“ kvůli oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv a také teplu generovanému prvním El Niño – přirozeným systémem teplého počasí – od roku 2018.

tady Čtyři klimatické rekordy Breaking So Far This Summer – nejteplejší den v historii, nejteplejší červen v historii na celém světě, intenzivní mořské vlny veder a rekordně nízký antarktický mořský led – a co nám říkají.

Svět zažil svůj nejteplejší den v červenci a překonal tak globální teplotní rekord z roku 2016.

Globální průměrná teplota poprvé přesáhla 17 °C, 6. července dosáhla 17,08 °C, uvádí služba Evropské unie pro monitorování klimatu Copernicus.

Nepřetržité emise ze spalování fosilních paliv, jako je ropa, uhlí a plyn, stojí za trendem globálního oteplování planety.

Přesně to by se dalo očekávat ve světě s větším množstvím skleníkových plynů, říká klimatolog Dr. Frederick Otto z Imperial College London.

„Lidé jsou 100% za vzestupným trendem,“ říká.

„Pokud mě něco překvapí, tak to, že jsme svědky překonání rekordů v červnu, tedy dříve v roce. El Niño ve skutečnosti nemá globální dopad dříve než za pět nebo šest měsíců ve fázi,“ říká Dr. Smith.

El Niño je nejsilnější přirozeně se vyskytující proměnlivost klimatu na světě. Přivádí teplejší vodu na povrch v tropickém Tichém oceánu a vytlačuje teplejší vzduch do atmosféry. Obvykle zvyšuje globální teplotu vzduchu.

Globální průměrná teplota v červnu tohoto roku byla o 1,47 °C vyšší než typický červen v předindustriálním období. Lidé začali pumpovat skleníkové plyny do atmosféry, když kolem roku 1800 začala průmyslová revoluce.

Na otázku, zda bylo léto 2023 to, co předpovídal před deseti lety, Dr. Smith řekl, že klimatické modely jsou dobré v předpovídání dlouhodobých trendů, ale méně dobré v předpovídání příštích 10 let.

„Modely z 90. let nás do značné míry postavily tam, kde jsme dnes. Ale získat představu o tom, jak bude příštích 10 let vypadat, bude velmi obtížné,“ říká.

„Věci se neuklidní,“ dodává.

Průměrná globální teplota oceánů překonala rekordy za květen, červen a červenec. Blíží se nejvyšší zaznamenané teplotě mořského povrchu, což bylo v roce 2016.

Právě extrémní vedra v severním Atlantiku však vědce zvláště znepokojují.

„Nikdy jsme v této části Atlantiku neviděli vlnu veder. Nečekala jsem to,“ říká Daniela Schmidtová, profesorka věd o Zemi na Bristolské univerzitě.

Přisoudit tuto vlnu veder přímo změně klimatu je složité, říká profesor Schmidt, ale tato práce pokračuje.

Jasné je podle ní, že se svět oteplil a že oceány absorbovaly většinu tohoto tepla z atmosféry.

A dodává: „Naše paradigmata se vyznačují svou přírodní rozmanitostí a stále existují věci, které jsme si nepředstavovali, nebo alespoň dosud nepředstavovali.“

Zdůraznila dopad tohoto tepla na mořské ekosystémy, které produkují 50 % světového kyslíku.

„Lidé mají tendenci myslet na stromy a trávy, které umírají, když mluvíme o vlnách veder. Atlantský oceán je asi o 5 °C teplejší, než by měl být – to znamená, že organismy potřebují o 50 % více potravy, aby fungovaly jako normálně,“ říká.

Vědcům zvoní poplašné zvony, když se snaží rozluštit přesnou souvislost se změnou klimatu.

Oteplování světa by mohlo snížit hladinu mořského ledu v Antarktidě, ale současný výrazný pokles může být způsoben také místními povětrnostními podmínkami nebo oceánskými proudy, vysvětluje doktorka Caroline Holmesová z British Antarctic Survey.

A zdůraznila, že nejde jen o překonání rekordu – ten se překonává dramaticky.

„To se nepodobá ničemu, co jsme v červenci viděli. Je to o 10 % nižší než předchozí pokles, což je obrovská úroveň.“

Říká tomu „další znamení, že ve skutečnosti nerozumíme tempu změn.“

Vědci se domnívají, že globální oteplování v určitém okamžiku ovlivní mořský led v Antarktidě, ale až do roku 2015 odporovalo globálnímu trendu pro ostatní oceány, říká Dr. Holmes.

„Dá se říct, že jsme spadli z útesu, ale nevíme, co je tady na dně útesu,“ říká.

„Myslím, že nás to překvapilo, pokud jde o to, jak rychle se to stalo. Rozhodně to není ten nejlepší scénář, na který jsme se dívali – je to blíže k nejhoršímu,“ říká.

Vědci říkají, že můžeme jistě očekávat, že bude v průběhu roku 2024 překonáno více a více těchto rekordů.

Bylo by však nesprávné nazývat to, co se děje, „zhroucení klimatu“ nebo „útěkové oteplování,“ varuje Dr. Otto.

Jsme v nové éře, ale „stále máme čas zajistit pro mnohé obyvatelnou budoucnost,“ vysvětluje.

Další zprávy Marka Poyntinga a Becky Daleové